Alespoň pro někoho překvapivé jistě jsou (i pro mě byly!) a dokazují, že všechno není tak jasné a jednoznačné, jak se píše, a když se na to jde šikovně a od lesa, s trpělivostí a vynalézavostí, stává se, že děti s opravdu velmi těžkým postižením, které zdánlivě "neumí nic", dokáží moc překvapit.
Mám na mysli dívenky s Rettovým syndromem, o nichž čtu na jejich anglicky psaných blozích. Jedná se vlastně většinou o blogy amerických holčiček.
Jsem opravdu moc šťastná, že jim jde tak pěkně spousta věcí, i když by to člověk do nich na první pohled skoro ani neřekl. Je za tím samozřejmě strašně moc práce jejich, ale i rodičů a celého týmu odborníků.
Strašně jim fandím, a proto sem vkládám odkazy na jejich videa, na kterých je krásně vidět, jak dívenky pracují. A protože ruce používat buď vůbec nebo aspoň částečně nemohou, používají hlavně oči - pohled k tomu, aby ukázaly správný "výsledek".
1. Zde šestiletá Abby krásně naslouchá a aktivně se účastní čtení příběhu z knížky: http://www.youtube.com/watch?v=-dGxGCzJoLY&feature=player_embedded
Ještě jedno video s Abby, jak identifikuje barvy a tvary - úžasné!!!: http://www.youtube.com/watch?v=1RTdmqfW6eo&feature=player_embedded
2. Tady se seznámíte s pětiletou Brooklyn Ashleigh, která nádherně rozlišuje barvy - používá pro to oči - směr pohledu. A je vidět, že to opravdu UMÍ!: http://www.youtube.com/watch?v=m3y_o49nepE&feature=player_embedded
Ještě jednou Brooklyn, kdy procvičují počítání do 20! Brooklyn je se svým pohledem velmi rychlá, pokud ví odpověď, takže babička, která s ní počítání procvičovala, dvakrát nezaregistrovala její správné určení (jestli jsem to dobře pochopila :o) ... ale maminka, která natáčela, ano, a je to na videu i vidět: http://www.youtube.com/watch?v=2m-_vh4E5aY&feature=player_embedded
Nejsou holčičky šikovné??? Mě to vždycky tak pohladí po duši a "nakopne" k nějaké práci s Nindou ... Snad ani u nás není všem dnům konec!
Diky za odkazy, Lucko.
OdpovědětVymazatObe holcicky jsou takova zlaticka, ach jo, Rett hnus jeden hnusackej!!
Krasne svatky holky!
Mysh
Ahoj Lucko, tak hurá notebok už je doma a funguje.:-) Holčičky jsou zlaté a moc šikovné. Je to náročná práce,ale ty výsledky za to určitě stojí. Opravdu to pohladí a nastartuje.:-)Mějte se hezky.
OdpovědětVymazatAhoj, já teď čtu knížku o usnadňované komunikaci a strašně doufám, že jednou přijde den, kdy svět pozná, že "mentálně postižení" jsou stejně inteligentní jako kdokoli jiný.
OdpovědětVymazatSOrry, neumím to s těma identitama:-(, doplňuju podpis: Olga
OdpovědětVymazatJá jsem to četla, Olgo, na Žlababě, že se teď o to zajímáš. Jak se jmenuje ta kniha? Nevím teď, jestli jsi to tam psala (asi jo :o)
OdpovědětVymazatA co Vojta? Zkoušíte něco?
Já už o tom taky četla na různých blozích, ale pořád si nejsem jistá, že se tam neprojeví něco z toho "ulehčovatele", z toho člověka, co dítěti vede ruku. Co ty myslíš?
Ahojky,
OdpovědětVymazatknížka se jmenuje Podej mi ruku, ať mohu mluvit. Dá se objednat na subrtovaisv@seznam.cz .
Je to na delší vyprávění. S Vojtou jsme to zkoušeli, ale pocity mi vyjevit nechtěl, byl ochotnej napsat určité slovo nebo odpovědět na otázku. A opravdu slova napsal, stylem písmeno, procházka, přemlouvání, písmeno....:-)
Měla jsem pocit, že mi ruku táhne na určité písmeno a potvrdil to i muž, který seděl vedle a koukal na nás. Já většinou ani neviděla na klávesnici, Vojta mi seděl na klíně.
Ať si o tom myslím, co chci, rozhodně to chci dál zkoušet, Vojta měl pak strašnou radost, když to slovo napsal. Uškodit to nemůže a za nerealistickou už mě má kdekdo, to mě nemůže rozházet.
Pravda je, že s Vojtou už roky děláme globální čtení, takže si myslím, že číst umí, i když ne tak, jak si to třeba představují lidi obvykle-totiž že uvidí slovo a řekne ho.
Je to podle mě věc, kde člověk nemá co ztratit.
Olina