Vánoce 2011 a prosinec obecně :o)

Zase pozdě. Ta mamka prostě zase stáhla fotky pozdě. Vánoce jsou už dávno za námi a já teda opět musím přijít s křížkem po funuse :o(

Tak jen ve stručnosti, ať moc nezdržuju.
Tady se máma holt musela pochlubit, jak pozdě ale přece zkoušela dělat nějaké to zdravé vánoční cukroví - nepečené kuličky. Není v nich žádný cukr, jen rozinky a slad(ěnka), kokos, mleté oříšky a taky rýžové burizony, jestli se dobře pamatuju.
Jako ale bylo to dobrý. Tohle jsem jedla i já, a že na sladké nejsem!

No jo, zase mámino chlubeníčko, ta s tím jídlem snad nedá pokoj.
Tak tohle - teda suši na padesát způsobů (ne, jen na čtyři - s lososem, s tempehem a pórkem, s dušenou mrkví a cibulkou a s pikantní hořčicí a pórkem + mohlo se to namáčet do omáčky ze sójovky a wasabi - japonský křen - pěkně ostrá záležitost!), to dělala na oslavu svého svátku, mimo další "nezdravé" věci, samozřejmě :o)

Tady to je také z maminčiny oslavičky. Docela jsem si ji užila :o) Hlavně s tátou a dědečkem!

Ááá, další pokus o zdravé cukroví - tentokrát "linecké". Koupila si kvůli tomu i sójovou mouku a taky bio povidla bez cukru :o) Výroba celkem ušla, chuťově taky podle mámy docela ok, ale buď to dělala na poslední chvíli ... prostě to bylo tvrdý jako beton!
Já si teda myslím, že by to bylo stejně tvrdý i za 14 dní, ale pssst! To mámě neříkejte. Někde v tom prostě musel bejt zakopanej pes :o)
Samozřejmě, že to mamince bylo líto vyhodit, tolik drahých ingrediencí tam bylo, tak to pomalu odjídala. Na štěstí toho nebylo moc, asi tak 18 kousků :o)

Tady máme vánoční atmosféru :o)
Stromeček, cukrovíčko, vánočku - tu si mamka objednala a koupila - byla ze špaldové mouky a celozrnné pšeničné a s kváskem, ne s droždím. Ta taky byla výborná, obzvlášť s těma povidlama :o)

No, a už Štědrý večer ...
Strávili jsme ho u babička a dědy na farmě. Taky tam s námi byl strejček Honza - taťkův brácha.
Bylo to fajn, sice pořád chtěli, abych koukala na nějaký dárky, což mě vůbec nebralo, to byla chvíli nuda ... ale zato tam byl dobrej rozběh, myš od počítače, držák na závěs, spoustu jídla ... a tak ...

Taky jsem nezapomněla všechno ohmatávat jazykem, jak je teď mým dobrým zvykem, lézt po čtyřech, což je pozice, která mi v poslední době nejvíc vyhovuje a dobývat se ze dveří pryč, do kuchyně ...

Abych nezdrhala, průběžně si mě lidi brali na klín ... no, na chvíli dobrý, ale čeho je moc, toho je příliš, jak se říká, všeho prostě moc škodí ... jdu a nazdar hodiny!

Druhý den jsme farmy ještě  neměli málo a přijeli jsme k babi a k dědovi na oběd. Sešli jsme se tam i se strejdou Pepou a "jeho" tetou, to je pro změnu mámin brácha. Taky přijela babička - prababička, co mě občas hlídá.
Najedli jsme se a šli znovu pod stromeček pro zbytek dárečků ... takže pro mě zase galeje :o)
Aspoň že mámu napadlo zatancovat si se mnou náš vánoční taneček, jupí, trochu jsem se odreagovala!

A pak už se zase jen jedlo, pilo, veselilo, já z té námahy až usnula ...

Konečně jsme vyrazili k domovu! Mamka mě vyfotila proto, že mám na hlavě novou čápu od Ježíška, takovou ušanku :o)
No a doma ještě jednou taneček :o) Paráda ...!

"Já jsem švarná, ty jsi švarný, jaký jsme to krásný pár, neříkej, že mám to marný, že jsem pro tě příliš stár..." :o) ... to si notovala mamka, když viděla tyhle fotky. Sice tu písničku neznám, ale přišlo mi to docela vtipný ... chachá!

Také jsme si udělali na druhý svátek vánoční výlet za tetou do Jindřichovic (u Sokolova, u Kraslic). Tam dokonce bylo i trochu sněhu narozdíl od nás.
Vyzvedli jsme si tetičku v kostele! Podívejte, já jsem tam taky! Povídal si se mnou pan farář a poslal mě, abych se s maminkou podívala na betlém.
A všichni tam byli hrozně hodný ...

A u tetičky doma ... to byla pohoda. Teta je jako babička z pohádky, taková milá a hodná a má mě moooc ráda!

Tak to už je zase doma. Mamka to vyfotila, protože to je poslední týdny moje super zábava - brousím si zuby o linku - sem tam, sem tam ...!

Večerní fotky u stromečku. Já vykoupaná, hlavu umytou ... čeká se, až usnu ...
Hohó, jen nebojte, to hned tak nebude :o)

A poslední fotečky jsou z návštěvy u tdety a strejdy. Na ní mě nejvíc dostával jejich pejsek Matěj! Ten byl tak neodbytný, že jsem ho musela osobně ohánět. Vlastníma rukama jsem ho odstrkovala a smála jsem se, když mi čuchal do obličeje!
Naši hned vymysleli, že by se mi nějaký takový kontaktní pejsek hodil.
Ae jó, hodil, jen to venčení by bylo na mamince. Takže kromě mě by teď musela venčit i psa .... tak to zase padlo, někdy příště snad, možná, uvidíme ... 

To byly tedy naše Vánoce a pár věcí z prosince.

Moc vás všechny zdravím, posílám vám krásnou dodatečnou novoroční pusu, ... ať vám přinese v životě stěstí a zdraví!!!!

Vaše Ninuška