Babička z Rumunska a sestřenka v Německu

Počátkem ledna u nás několik dní strávila babička z Rumunska a Matýsek měl konečně možnost poznat tatínkovu maminku. Byla to příjemná změna pro děti, babičku si užívaly plnými doušky a babička naopak mohla vidět, jak to u nás chodí :o)

Já i tatík jsme si zase mohli popovídat s někým blízkým, probrat rodinné drby a babička mohla ochutnat moje "jiné" speciality. Tak doufám, že chutnaly :o)

Prosincové sešlosti

Sice je to už silně neaktuální, ale měla jsem tyto koláže fotek připraveny a čekaly jen na to, až je "pustím ven" :o)

Takže, ač je prosinec již dávno passé, zavzpomínám si na něj těmito obrázky:

Oslava mého svátku... 

Vánoční tažení 2013 :o)

Vánoce jsou definitivně za námi. Letos byly zase o fous veselejší než loni. Samozřejmě díky Matýskovi a také jeho sestřence Klerince.

Přípravy samozřejmě proběhly. Děti s námi strávily stědrovečerní večeři, ačkoliv nejedly. Úspěch byl, že vydržely :o)

Nina doma a s Matýskem

Ninu dokumentuji nadále i doma, nejen paní učitelka ve škole ... jen není nějak čas fotky zpracovávat a publikovat :o)

Tady Ninda (7 let a 9 měsíců) jí sama svačinu, zatímco já krmím Matýska. Je teda potom hrozný svinčík, jak po zemi, tak i Nina je zralá skoro na vanu ... Musím se přiznat, že ji často nakrmím sama jen proto, abych pak nemusela uklízet. Asi to není nejlepší ohledně zlepšování jejích schopností jíst, ale nervy mám jen jedny, bohužel.
A navíc, ne vždy chce jíst sama. Často by si raději nevzala, než by se musela sama krmit, potvůrka.

Tři čtvrtě roku už žijeme jinak ...

... a rozhodně lépe :o) Už 9 měsíců je našemu bobkovi - Matýskovi. Roste z něj pěkné kvítko, které s rodiči hezky cvičí :o) I s Nindou se pere o to "své" ... a to může být v daný okamžik cokoliv, třeba právě Ninuščino.

Už tři čtvrtě roku spí naše rodina odděleně. Já s Matýskem v obýváku, tatík s Ninuškou v ložnici. Ninda nám zničehonic začala spát, už jsme se chtěli zkusit sestěhovat, ale než k tomu došlo, po 6 týdnech spaní celou noc (rozuměj - sice v kuse, ale od 11 večer do 6 do rána max.) začalo zase noční buzení a hned zvesela od 1 do 5 ráno vzhůru. No nic, už jsme si zvykli :o(

Nestíhám přispívat na blog, jak jste si jistě všimli. Vařím totiž pro dalšího strávníka - pro Matěje. A že je to jedlík úžasný! Zatím jen oběd a večeři, ale chystám se přidat snídani.
Sní toho pomalu víc než Ninuška, protože ta teď má umírněné období a moc nejí. Aspoň méně chodí na "tamtu stranu". Má totiž zase opakující se problém, chudák, opět bojujeme s odolávajícími opruzeninami. Ach jo. Snad už se blýská na lepší časy.

Ninda dokazuje. že vnímá víc, než by člověk řekl - sedí takhle Nina na gaučíku v pokojíčku a kouká na Matýska, jak si hraje na zemi se svojí novou "Fredynou" - hračka světluška Freddy. Ninda ji taky měla jako mimi, teď už je dost ojetá. Najednou se Ninda zvedne, jde ke krabici s hračkama, zaštrachá v ní a vyndá si svoji starou Fredynu a jde si s ní sednout zpět na gauč!

Setkání s děvčaty z "Jíme jinak"

V sobotu jsem zažila úžasné skoro 2 hodiny (nejen) s děvčaty z "Jíme jinak". Setkání u nás ve městě zorganizovala naše drahá bioteta Drahuška, provozující bezvadný krámeček BIOTETA.

Helča a Eva přijely i s dětmi na víkend a doufám, že si to užily aspoň tak, jako já ty 2 hodinky s nimi :o)

Občas totiž moc pomůže si poklábosit s lidmi, kteří podobně jedí a podobně smýšlejí, zase vás to totiž nakopne k dalším akcím, nebo aspoň myšlenkám!

Počasí nám sice docela propršelo, ale ani to nás neodradilo courat se "naším zámeckým" parkem.
Asi takhle nějak:
(zbytek dětí někde běhá a povaluje se v mokré trávě :o)

Mtýsek se suprově koulí, Nina ho "nevidí"

Mám tu videjko, kde Matýsek ukazuje, jak je šikovnej :o) Bezvadně se obrací na bříško a zpět na záda, koulí se po gauči sem a tam. Doma se koulí po místnosti, je s ním teď velká švanda a zároveň ho musím pořádně hlídat.
Taky musím hlídat Ninušku, protože Matýs je už dost všetečný.

Nina, ta většinou dělá, že ho nevidí. Když ji kontaktuje on, tak uhýbá.
Někdy ale, po chvíli, mu začne třeba brát ruku do své, žmoulat ji, nebo mu jezdí rukou po obličeji ... musím to hlídat, protože má tendenci Mtýskovu ručičku po chvilce strčit sobě do pusy :o)
Při kojení mi leze po zádech a načuhuje zezadu, co že to tam vlastně děláme a chce se hned taky mazlit a líbat. Navíc Matěj začne okamžitě sledovat tu její všetečnou vyčuhující hlavinu a přestává pít. Takže s ním většinou raději odcházím do jiné místnosti, jinak by se Matěj nenajedl. Rozhodně se doma teď s dětmi nenudíme :o)

Hezké Velikonoce

Navzdory počasí přejeme krásné Velikonoce Vám všem!

Sedm ...

21. března - dnes - má Ninuška 7 let.

Moc ti gratulujeme, kočičko naše! 
Už se ti viklají dva přední horní zuby, jsi samá ruka samá noha - zkrátka jsi naše velká holka! 
Chci ti říct pár vět, zlatíčko moje.

Ninuško, sedm let jsi tu mezi námi, s námi. Sedm let se snažíme tě vychovávat a plnit ti tvá přání. Snažíme se, abys měla důvod se smát, abys byla spokojená, šťastná, nebála se, abychom si rozuměli.

Bohužel, vím, že tomu tak vždycky není. Nevím, jak to vnímáš ty, Ninuško, ale já mám pocit, že je to někdy čím dál tím těžší. Když jsi byla maličká, bylo snazší uhodnout, co asi chceš. Nedokázali jsme najet na žádnou pořádnou alternativní komunikaci, když nemluvíš. Nešlo to. Bůh ví, že jsem se snažila, ale nešlo to.

A tak stále dokola jen odhadujeme, co bys právě teď asi tak mohla chtít, když křičíš.

Dortík výborný a rychlý k svátku

24. února měl Matěj (a Matyáš) svátek.

Při této příležitosti jsem zjistila jsem význam tohoto jména, a je to hezké, sedí to na naši situaci:

Matěj - původ má hebrejský, význam - dar boží.

Pochází z hebrejského Mattyth Jáh(u) "dar boží", zkráceně Mattyjah. Obdobný význam mají i jména Božidar nebo Theodor. Jiné podoby tohoto jména jsou Matyáš a Matouš, mají stejný původ i význam. Matěj a Matyáš mají svátek 24.2. Matouš pak v září.

Oslavili jsme Matýska už v sobotu a na jeho počest (1. svátek v životě :o) jsem vyrobila tento rychlý a výborný dortík. 

Není v něm ani cukr, ani vejce , ani mouka, ani mléko ... a přesto je vynikající! Základem jsou jáhly a jablíčka.

Recept jsem dostala bez uvedených gramáží, musíte na to podle oka a zkušeností. Měla jsem trochu strach, ale vyvedl se skvěle :o)

Pokud by ho někdo chtěl pro dítě a hosty udělat, píšu recept:

Já jsem tak ššššikovný ...

Vím, že je tento blog věnovaný původně jen Ninušce ... jenže dnes je vše jinak. K Ninušce už neoddělitelně patří i bráška Matěj, a tak mi MUSÍTE prominout, že sem vkládám (sobě pro radost) informace i o něm a dělím se o jeho úspěchy.

Každý, kdo vychovává postižené dítě, ví, že nic není nadarmo a nic není samozřejmé. A proto jsem často jako Alenka v říši divů, když vidím, co Matýsek všechno dokáže a často bez mého přičinění, a když už s ním, tak věc zvládá lehce, rychle a samozřejmě ... Nelze nesrovnávat s Ninuškou a jejím vývojem, nelze zpětně nesmutnit ... a také nelze neradovat se z pokroků, kterých Matýsek dosahuje.

Skončili jsme se cvičením vojty. Už (zatím) nemusíme. Naše paní fyzioterapeutka nám sdělila, že Matýsek se naučil obracet samostatně a s přehledem na bříško v době, kdy mu bylo za týden 5 měsíců. Obvyklé je to prý asi v polovině 5. měsíce a nejzazší termín pro obracení je údajně konec 6. měsíce. Ninuška se začala obracet na přelomu 6. a 7. měsíce (od jejího 4. měsíce jsem s ní vojtila). A protože je Matěj v podstatě napřed, nemá smysl s ním teď dále cvičit, ať ukáže co v něm je, necháme ho vegetit a asi za 3, 4 měsíce nás paní zkontroluje, jak a zda se Matýs staví na kolínka, zda bude potřeba korigovat, či nikoliv.

(Jen pro rychlou rekapitulaci:     /Článek o začátku našeho vojtění je zde./
Cvičili jsme od Matějova 9. týdne - tedy asi 3 měsíce. Zhruba měsíc 5x denně, další měsíc 4x denně a nakonec poslední měsíc 3x denně.
Důvodem byl jeho vyšší svalový tonus - ještě v 9. týdnu věku hodně sevřený (takové to "ucho od hrnce" :o) - ruce do pěstiček i v klidové relaxační poloze na zádech, neuměl ležet správně na bříšku - zadeček do výšky, obličej zabořen v podložce.
Po vysloveně pár zacvičeních se krásně srovnal, pánev dostal na podložku a zvedl hlavu. Postupně se otevřely i ručičky, nejprve v poloze na zádech a později i na bříšku, stále vypilovával první vzpřímení :o)
Do konce 3. měsíce se naučil krásně a správně ležet na zádíčkách (obličej - hrudník - stydká kost v ose, nohy zvednuté k bříšku, kolena od sebe ven, kotníky k sobě dovnitř, ruce volné, uvolněné), vymizely úlekové reakce. Ke konci 5. měsíce se naučil bez dopomoci přetáčet na bříško.)

Jsem přešťastná, máme teď čtvrt roku klídek. Jupííí!

Vzpomínka na advent a Vánoce 2012

Ani jsem nestačila dát na blog fotky z prosince, hlavně samozřejmě z Vánoc. Něco jsem včera šoupla na FB, tam to jde trochu rychleji než sem. Ale abych neporušila blogovou tradici, ani tyhle Vánoce nesmí chybět. První Vánoce našeho Matýska.

Pojala jsem to trochu šířeji a zahrnula do toho i jiné prosincové události - např. můj svátek. Byli mi popřát i rodiče malé Klerinky (Matýskovi sestřenky), včetně jí samozřejmě. Tak jsme si je vyblejskli :o)  

2012 - rok změn

Rok 2012 přinesl do života naší rodiny i do života našich nejbližších velké, ba převratné změny. Krom průběžného zhoršování Ninuščina zdravotního stavu - zejména epilepsie a spánku - bohužel - to byl dobrý rok.

Asi je každému jasné, že pro nás byl dobrý hlavně proto, že jsem na přelomu roku 2011 a 2012 přišla do jiného stavu, prožila krásné těhotenství a nezapomenutelný porod (v tom pozitivním smyslu slova) a v polovině září jsem držela v rukou malý uzlíček - nového úžasného člena naší rodiny, našeho miláčka - Matýska.

Změny, které se nás také dotkly, nastaly i v životech našich nejbližších příbuzných.
Mému bratrovi se narodila holčička Klerinka - o 3 a půl měsíce starší než Matýsek, mojí sestřence se narodila také holčička Klárka - o 6 a půl měsíců starší než Matýsek :o) Scházíme se s dětmi a je to radost. Matěj je takový benjamínek, ale já vím, že obě holčičky časem v šikovnosti dožene a taky je jako kluk určitě přeroste :o)

Velké životní události proběhly i v rodině našeho tatíka - obě jeho sestry se vdaly, oběma jsme byli na svatbě, a to v dubnu a v červnu. Starší Maruška dokonce zřejmě těsně před svatbou otěhotněla, takže teď právě každým dnem - co každým dnem, každou hodinou! - očekávají přírůstek - zřejmě holčičku Vanessku. Moc držíme palce! ... :o) než jsem příspěvek dopsala a publikovala, Vanesska přišla na svět - gratulujeme!!!

pf 2013

Dobrý nový rok Vám všem!

Vánoční přáníčko

Všem našim milým přátelům, známým, čtenářům a fandům Ninušky a Matýska přejeme krásné a klidné vánoční svátky, spoustu oddechu a do nového roku mnoho štěstí a zdraví.
Vaše Tuška a Tušátka :o)

Školní prostředí ...

... je prostě jiné než to domácí. Všechno je tam jiné, žádný stereotyp ... nebo možná jiné stereotypy :o)

Každopádně stále jiné "tvoření", učení se" ... a hlavně - jsou tam děti!

Jsou tam děti a není jich ani moc ani málo - tak akorát na Ninu - ona a maximálně 5 dětí. 

Věkově i mentálně jsou různě, v podstatě je to v přípravce taková "integrace" ve speciální škole :o) , což je podle mě plus, protože ti "šikovnější"  - ať už díky věku nebo rozumu - Ninu táhnou.

Jsem ráda, že Nina do školy chodí, že tam chodí s nadšením, a dokonce vidím na fotkách, že se tam opravdu baví, a tím se učí. Protože Nina se učí vlastně úplně vším!

Výdrž. 

Pro mě stále neuvěřitelné momenty, kdy Nina sleduje obrazovku či monitor. Nahoře vlevo kouká nenápadně na pohádku, kterou si pouští spolužák. Sama se zastavila a chvíli sleduje - to se cení!!! :o)

Taková normální rodinka

Blíží se ke konci třetí měsíc Matýskova života :o) Už mezi námi bude čtvrt roku - hrozně to letí!
Ninuška si na něj už docela zvykla. Snaží se na něj sahat a pozoruje ho.
Vytvořila jsem pár koláží, abych přiblížila atmosféru v naší čtyřčlenné rodince:

Matýsek se rád koupe, odstrkuje se nožičkama od vany :o)

Divačka a umělkyně, prostě šikulka

Dostaly se mi do rukou tyto fotky ze školy.

U obrázků v komunikační knížce prý Ninuška na každé jídlo "řekla" neslyšně, bezhlasně - "ham". Vlastně to ham jen naznačila pusou. Učitelky si myslí, že to nebyla náhoda, udělala to ten den opakovaně. Z toho mám velkou radost - a jak vypadá v té lavici s obrázkem před sebou učeně, že? :o)

Fotky dole jsou z hudební výchovy, kde do rytmu lidových písniček Ninuška s pomocí paní vychovatelky cinká rolničkami, nebo co to je. Pokrok je ovšem v tom, že tady už Ninda prý vychovatelce v podstatě vedla ruku, ona jen nástroj držela a Ninuška téměř sama cinkala. Super, je to moje holka šikovná!

Vojtíme ... už zase!?

Ano, už zase. Vojtíme. Tentokrát samozřejmě s Matýskem - už 12 dní.

Doufala jsem, že se tomu vyhnu. Z celého srdce jsem doufala, stačilo mi to s Nindou. A navíc ... jak je potřeba motorickému vývoji trochu napomoci, hned se vkrádá myšlenka, co když ...

Ale už jsem ji zaplašila, dost dětí má trochu vyšší či  nižší svalové napětí jako miminko a pak je jejich další vývoj v pořádku - takže já věřím, že i my jsme tento případ. Vy prosím věřte se mnou a pošlete nám případně nějakou tu pozitivní myšlenku.

Tak trochu se mi něco nezdálo už dřív - v krátkosti - prostě se nedokázal uvolnit, snad od porodnice už držel hezky hlavičku, což mi přišlo až divný, ve dvou měsících ručičky v pěst a na bříšku stále ve flekční poloze - jako novorozenec. Prdelku nahoru, ručičky pod sebou, pusinkou ryl v podložce - ono totiž obojí nahoru dát nejde - buď zadek nebo pusa :o)

Na dvouměsíční prohlídce mi to doktorka potvrdila, ale prý by ještě chvíli počkala. Když ale viděla, jak se tvářím, dala mi kontakty na fyzioterapeuty vojtovky a na paní, která dělá masáže kojenců.

Ještě než jsem někam zavolala, domluvila jsem se s jednou svojí příbuznou. Její tchyně totiž byla (a je) fyzioterapeutka a učila se ještě u samotného profesora Vojty, a tak že mi malého zkoukne a řekne svůj názor. Tímto jim oběma neskonale děkuji!!!

Ninuška ve škole při práci i legraci

Mám několik hezkých fotek od Ninuščiny paní učitelky, které krásně ukazují, jak si to ve škole Ninda užívá.

Fotky zobrazují společnou práci dětí - recyklují novinový papír.

Ten velký chlapec - Zdenda, to je prý takový asistent paní učitelky, pomáhá jí s malými dětmi - tedy i s Ninuškou - takový její vychovatel :o). 

Druhý chlapeček nejdříve Ninušku moc "nemusel" a bylo potřeba ho od ní držet radši dál, aby po ní "nevystartoval", ale Ninušku zrovna přitahoval.