"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

30. května 2010

Navlékání kroužků

Od té doby, co Nina úplně přestala sedět u stolečku a tím pádem všechny naše "vzdělávací" aktivity odpadly, jsem to chvíli nechala a nedělaly jsme skoro nic.
Do té doby tam sice nic moc nenadělala, samostatně vůbec nic, u všeho jsem ji musela vést ručičku, ale aspoň vydržela, někdy i 15 minut!

A najednou bác, jsou to asi 2 měsíce, kdy si odmítala ke stolku jen sednout, natož se chvilinku soustředit, jen srdceryvně plakala. Nechápala jsem to, ale nenutila ji.
Po nějakém čase jsem si ji k sobě začala brát na zem, vybrala jsem pouhé dvě aktivity, které jsem začala zlehka točit dokola. Jsou to navlékat kroužky a stavět kostičky.

Kupodivu, ačkoliv dřív dělala jen u stolku a na zemi odmítala, teď postupně na zemi začala spolupracovat. Tedy spolupracovat ... vydrží si nechat hejbat ručičkou, takže jí s ní navlékám kroužky a stavím 3 kostky.
Ale aspoň vydrží, ... i když nevím, jaký to má efekt nebo smysl, když to vlastně za ni dělám (už přes 2 roky!) já :o(

No ale snažím se ji postupně držet jen za loket, ne za ruku, aby měla ručka větší volnost a víc toho udělala sama. A taky někdy už přejdeme i ke stolečku a ona tam tu jednu, dvě aktivitky zase "začíná vydržet".

Problém je, že Nina se vůbec nesoustředí a skoro tu činnost nevnímá. Otráveně ví, že po ní ZASE TOHLE CHCI, takže kouká, kde co lítá, na ruce se vůbec nepodívá, někdy ji k tomu "nutím", protože mi to jde na nervy.
Kroužky a kostky bere do ruky a pouští je, protože ví, že musí, je jí ale jedno, jestli na to správné místo, tzn. jestli kroužek padne na tyčku, nebo vedle, či jestli kostka dopadne na drhou kostičku, nebo ne.

Na prvních 2 videjcích držím foťák při natáčení v pravé ruce, takže jí nemůžu tak dobře pomáhat jako jindy a je to taky zbytečně dost zblízka.
Na třetím jsem to zmáčkla a nechala postavené na stole, ale zase je to dost zdálky, takže nám není dobře vidět pod ruce. Na druhou stranu je pěkně vidět, jak Nina kouká, kam nemá, jen na "práci" ne.

Když to shrnu, většinou to bývá o trošičku lepší, než je tady zrovna vidět, ale zase ne o moc :o)

Na prvním videu navlékáme na zemi, na druhém u stolku. Na třetím pak jsme taky u stolku a nejprve navlékáme a pak ještě stavíme kostičky.

No, není se čím chlubit, vím to.
Ale lidi, kde jako mám brát energii na tohle? Už to Nindu učím skoro 2 a půl roku!!! A tohle je výsledek!

Tak se teda snažím a budu dál ...







21 komentářů:

Justynka a Lucka řekl(a)...

Holky,myslím,že super je vidět,že to Ninuška vnímá aspoň trošku a že ví o co jde...
Jo,jo chápu že už tě to musí štvát pořád dokolečka, dokola..jo máme to těžký u nás taky nic moc..:-(Ale musíme vydržet!!!

Dana řekl(a)...

Lucko, máš můj obdiv.Jsi tak trpělivá...Myslím,že snad aspoň trochu chápu tvoje pocity. Říkám si, že motivace u nikoho není nekonečná - ani u maminek :-)).Je opravdu nutný čerpat síly. Těším se, že si je vzájemně dodáme na pobytu v září...

Anonymní řekl(a)...

Lucko, myslím, že pokrok tam určitě je a snaha není marná... Musím říct, že negativismus je u nás taky běžný, Martinovi se nechce pracovat, dívá se jinam a taky třeba jen věci přendá z jedné strany na druhou, ale ne tam, kam by přesně měl... Proto mám taky pořád pocit, že Nina autík je...

Jinak si myslím, že jsi na Ninu trošku náročná, když chceš, aby to dělala hned za sebou. Podle struktury by měly mít děti jasno, kdy je začátek a kdy konec, takže když se úkol ukončí řekne se "hotoho" a znovu se s ním nezačíná... A ze začátku se to i podporuje těmi krabicemi, třeba se nakonci úkol přikryje krabicí a zaklepe se na ni a řekne "hotovo". My na našeho autíka i míň mluvíme - málo rozumí a to ho znervózňuje, trošku mám pocit, že Ninušku taky... Potřebuje se pak uklidnit těmi pohyby rukou nebo kousáním do ruky..., což autíci taky často dělají... Míša

Tuška řekl(a)...

No, to že mluvím moc, já vím ... už mi to pár lidí řeklo a i sama to vidím, hlavně na těch videích - ty jsou fakt dobrý na zpětnou vazbu.

To byste měli vidět, kolik videí, hlavně při Nindy práci, jsem na youtube vůbec nenahrála, protože by mě maminky všech "pomalejších" dětí asi ukamenovaly.
Jsem moc hrrrr, ale už je to lepší, fakt ty začátky, to bylo úplně katastofický.
No ale mohlo by to bejt ještě mnohem lepší, já vím, snažím se, ale když já jsem prostě strašně "ukecaná" :o(

Jinak, to, že je konec, v poslední době naznačuju tak, že řeknu s výraznou intonací POSLEDNÍ! (jako kroužek nebo kostka). Myslím, že už tomu i Nina začíná rozumět, říkám to i přo jídle, když má poslední kousek.
Ale jestli rozumí slovu nebo jen té intonaci, to nevím :o)

Já tu jednu aktivivitu s ní dělám teda vždycky jen jednou. Někdy ještě uděláme kostočky, když vidím, že úplně neutíká. Když už má dost po kroužkách, tak ji hned propouštím. To asi tady jsem to chtěla natočit, tak jsme jely znovu ... a taky to za moc nestálo :o)

Marketa řekl(a)...

Lucko,

s tim hrrr a hodne mluvenim ti tak rozumim :-o
Me k tem videim jeste napadlo - co zkusit dat dve misky, do jedne dat treba pet kostek a snazit se Ninu motivovat, aby je po jedne prendala do te druhe misky. Je to jednodussi nez navlikani krouzku a mohla by k tomu potrebovat min dopomoci nez s krouzkama. Mohla by si pak zazit i takovy ten pocit z uspechu. Mi aspon u Beatky prijde, ze kdyz delame neco obtiznejsiho, tak i kdyz ji chvalim, tak kouka nekam jinam, vali se po stolecku... Takze se vzdycky snazim tezsi ukoly prolozit necim jednoduchym, co zvladne a ma radost, ze to zvladla.

Eva řekl(a)...

Lucko, víš jak to bylo u nás, Verča se naučila navlékat kroužky až v šesti letech, ale důležité pro mě je, že to nakonec dokázala. Když jí něco nebaví, načas věc odložíme a vrátíme se k ní později, stejně by pro nás nemělo větší smysl Verču do něčeho nutit.
Co takhle barevné kroužky se žirafkou, jaké máme my? Ty by se jí mohly líbit. Verče obyčejné kroužky nic neříkaly, ale jak jsem přinesla žirafku, byla z ní moc nadšená.

Eva řekl(a)...

Pak mě ještě napadlo zkusit navlékat velké kroužky na ruku, u nás to zabralo :)

Monika řekl(a)...

Tak k hrrr akcím se hlásím taky, pořád se učím sama sebe brzdit...
Lucko, mě napadlo, jestli by to s jiným úkolem nebylo lepší, že jí třeba navlékání kroužků nebere. U Járy často u jednoho úkolu stagnujem,Jára kouká přesně jako Ninuška kde co lítá, vymyslím jiný a tam jede jako drak. Některé úkoly odmítal vždy, u nás to bylo navlékání korálů...K jiným se po čase vracím, musím je často měnit. Moc se mi osvědčilo spojit úkol se zvukem. Takhle začal i na logopedii, udělal jednoduchý úkol a mohl si cinknout na kasu:-)Co nějaké vhazovadlo, které po vhození zahraje? U nás je motivace taky klíčová, v tom jsou si s Ninuškou fakt hodně podobní...
Minulý týden jsem byla na kurzu gl. čtení a tam se mluvilo mimo jiné o tom, jak jsou ty pracovní návyky strašně důležité. Když se je dítě nenaučí, tak pak nevyužije třeba i velké množství pasivních znalostí. Takže nenech se odradit, myslím si, že je velký úspěch už to, že se Ninuška na výzvu zapojí:-)
Jo a my jsme s cíleným učením začali později, takže vás obě moc a moc chválím:-)))

Justynka a Lucka řekl(a)...

Luci,mě dokonce teď vynydaly tety v SPC, že jsem na Justy moc hrrr...Takže hrr je taky moje:-)Řekla jsem jim ,že Justy nutím třídit misky,kostky a lžičky:-)No co docela se to naučila a šlo jí to,ale byla jsem pokáraná,že se to musí cihla po cihle né hrrrr.Tak vidiš:-)
Luci co zkusit něco barevnějšího než obyč kroužky:-)
Jinak s tím zvukem.Na Justy hoooodně na logopedii zabírá,když paní zaštěrchá takovým štěkchátkem když třeba vhodí kolečko na tyčku,Justy hezky reaguje na zvuk,takže se pokaždé směje a nutí jí to,že vhodí další(příčina-následek)
Také nám říkali méně mluvit a jen jeden a hodně využívat citoslovce,bác,bum a super je jako pochvala výborně:-)
Ale myslím, že je uspěch už jen to, že Ninda sedí a ví, že se něco dělá..to je super...

Anonymní řekl(a)...

Lucko, ještě jsem si vzpoměla, že nám říkali, že děti mají rády různé materiály a na navlékání nám doporučili i drátěnky, ať máme víc variant.

Přendávání věcí z jedné krabice do druhé je taky dobrý úkol - řekla bych oblíbený u dětí... Míša

Anonymní řekl(a)...

Tohle přesně znám. Karolínku je taky těžké přinutit, aby se soustředila, taky kouká kde co lítá, chce podávat další hračky. Osvědčilo se mi dát ji stoleček proti zdi, aby na ostatní věci neviděla. Ještě mě napadlo zvládá Ninuška naházet kostky do vnitř? U nás to bylo vůbec první co začla malá na výzvu dělat. Rozházela jsem ji několik kostek volně po stolečku, aby se pro ně musela natahovat a na stolek dala jenom jednu větší krabičku. Když nechtěla, tak jsem zkoušela na střídačku jednou maminka...a teď Karolínka. Chce to trpělivost, já vím, i když sama bych někdy potřebovala dobít baterky.

Tuška řekl(a)...

Udělala jsem, holky, teda změnu. Začala jsem přendavat kostky z krabičky do krabičky. Teda Nina! s mojí pomocí. Ale přijde mi, že se docela chytla, i když jak říkám, musím jí tu ruku na místo vždy dostrkat.

Sesbírat kostky ze stolu a naházet je do krabičky, to je taky dobrý nápad - vyzkouším to.

Kroužky na ruku mi přijde taky zajímavý, ale takový velký nemám, kde je vzít?

Rozhodla jsem se, že teda koupím nějakýho toho panáka nebo zvířátko z kroužků, jestli ji to spíš nezaujme, ale pamatuju si, že jsme práve měli kdysi dávno kroužky na trn plastový a že je Nina totálně rozkousala, tak radši právě kupuju vše dřevěné, aby to trochu vydrželo.

Jo a Míšo, jak navlékat drátěnku? To nějak nechápu ...

Víte co taky nechápu?
Proč Nina umí jezdit třeba nočníkem po zemi a autíčkem ne. Ona třeba sedí ne zemi, vezme nočník a začne s ním jako by jezdit po zemi dopředu a dozadu.
Když jí ale dám do ruky auto, tak ji to nenapadne a když jí to teda předvedu a udělám to s ní, tak se děsně čílí, jako že jí omezuju, když jí držím ruku na autě a jezdím s ní :-O

Za čas zase poreferuju, jak jsme na tom :o)

Anonymní řekl(a)...

Tuško, drátěnky bývají taky takové kroužky, myslím ty z plastu, bývají i různě barevné (ne ty z drátu)a možná by vešly i na tu ruku... To byl tip SPC, jim se to osvědčilo...

Jinak taky některé věci těžko chápu, ale co naděláme.... Míša

Anonymní řekl(a)...

Tuško, kdybys ještě chtěla pro inspiraci, tak můžete třeba přendávat kaštany z jedné krabičky do druhé nebo vystřihnout díru do víka krabice a tam ty kaštany vhazovat. Martin měl ve školce velké korále a tyhle vhazovačky má celkem oblíbené. Míša

Jana a Šíša řekl(a)...

Ahoj holky, pěkná videa Ninuš se snaží, co to dá. My taky nechceme nic dělat, tedy jen co baví miláčka, co baví mě to je mu fuk.:-)))

Tuška řekl(a)...

Míšo, my jsme to vhazování právě dělaly od podzima. Do krabice od bot jsem vystříhla kolečko a z krabičky jsem vybíraly velké korále a házely je tam.
Právě že to dělala docela hezky, sice s dopomocí, koukala, kde co lítá, ale vydržela. Dělaly jsme najednou třeba i 5 úkolů, třeba 15 minut vydržela. Vše s mojí pomocí, ale jak říkám, vydržela.

Potom přišel zlom a nechtěla dělat absolutně nic, nevydržela ani vteřinu. Až teď po asi 2, 3 měsících zase pomaličku je ochotná si se mnou sednout a něco trošku udělat.

Té neochoty k činnostem si všimla i teta z SPC, ani tam nechtěla Nina nic dělat, vše odmítala, jen se chtěla chovat a mazlit a dudlíka ...

Anonymní řekl(a)...

Tuško, já taky dávám pauzy, že nic neděláme, protože se Martinovi nechce..., ale přitom se nudí, neví co by dělal, ale úkoly ho nebaví.... Čím to asi je...? Míša

Dana řekl(a)...

Luci, co tohle? http://www.aurednik.cz/hracky/hra-s-krouzky-%5BK3%200213%5D?ItemIdx=1 a myslím, že by to šlo i na tu ručičku. Tyhle stránky miluju, chodíme tam nakupovat-zvláště při slevách :-)

Eva řekl(a)...

Luci, s nočníkem jsme to měly stejné. Verča dlouho jezdila nočníkem po zemi, až mi to šlo na nervy, teprve nedávno začala jezdit i s autíčkem. Ono to bude tím, že ten nočník je pro ně asi atraktivnější :)

Sikorka řekl(a)...

No navlékání, to je u nás taky boj.
Když ale něco nejde,začneme-li se učit nesmí se rozbrečet, protože to je konečná.... tak to odložím, zkusím jinou činnost. K neoblíbené se vracím třeba o 2,3dny později...Učíme se hodně na zemi, nebo v židličce-křesílku se stolečkem..a nebo u hodně zvýšeného stolečku stojí v chodítku(v tom novým), jednou rukou se drží(pravou) a druhou(levou)pracuje,a tak jí to asi jde nejlépe.
Navlékáme kroužky od záclony na měchačku, lžíci, vidličku...trošku neobvyklé, ale zábavné, a jí to opici, vyhovuje.

Aya řekl(a)...

Tuško náhodou je to úžasný pokrok. Copak to nevidíš? Hned dvě věci se ti podařily. Jdete kupředu! Paráda. Jsi skvělá.
A taky jsem hrr... kdo by nebyl. To je tak těžké nechtít po nich, aby nedělali to co je úplně "normální"...vydrž jsi dobrá.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...