"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

18. října 2011

Makrobiotika - moje snahy a projevy na zdraví od doby, co "jíme jinak" (110)

To slovní spojení "jíme jinak" jsem si vypůjčila od autorek pěkného webu. Ten se totiž přímo takto jmenuje a "děvčata" se snaží se o totéž, co já, jenže už mnohem delší dobu. Zajímavé je si přečíst jejich příběhy, jak se k tomuto způsobu stravování, tedy k makrobiotice, dostaly, a jak jim to pomohlo.

Já osobně si zatím zdaleka netroufám pasovat se na "makrobiotika", to v žádném případě, kdyby někdo (pokročilý makrobiotik) viděl ty boty, které ve stravování dělám u sebe i u Ninušky, a přitom je dělat nechci!, tak by asi jen kroutil hlavou.
Jenže, buď nad dobrými úmysly zvítězí chutě (u mě) nebo moje lenost (u Ninušky i u mě), anebo nakonec samozřejmě neznalost, nevědomost.

Ono to chce totiž pořád číst a hledat, vzdělávat se v tomto oboru. Makrobiotika není jen o jídle, je to vlastně strašně zajímavý, ucelený, dalo by se říct filozofický systém, zasahující do stylu života, do stravy, do myšlení, pracující s energiemi JIN (ženská, ochlazující, pasivní, uvolňující) a JANG (mužská, zahřívající, aktivní, stahující), které jsou obsaženy ve všem kolem nás, tedy i v jídle.

A tak jednotlivé pokrmy a suroviny můžeme klasifikovat podle toho, zda jsou více JANGové nebo JINové ... a s tím se pracuje dál. Je potřeba mít energie JIN a JANG v harmonii, pak je v harmonii celý člověk, pokud jedna z energjí výrazně převládá, něco je v nepořádku, někde je problém. A ten se pak upravuje většinou pomocí stravy.
Ovšem na nemoci a celkovém zdravotním stavu se podílí nejen stav fyzický, ale i psychický + okolí, proto je třeba zharmonizovat i psychiku, což se také může částečně dařit skrze stravu .... a opačně.

Dál se v makrobiotice hodně pracuje s kyselostí a zásaditostí potravin. Naše těla jsou totiž velmi překyselována většinou potravin, které jíme, a hodně kyselé vnitřní prostředí našeho těla je jev nežádoucí. Dá se ve zkratce říct, že zásaditá ("zezásaďuje", alkalizuje naše tělo) je v podstatě jen zelenina, a to ještě ne plodová (jako rajče, okurka a paprika), z obilovin jsou to jen jáhly (proto se jáhly mohou ochucovat ovocem, které je jinak také kyselé), pak čaje jako je bancha čaj a podobné (dobré popíjet během dne), potom také semínka a z ořechů jen mandle (snad si to dobře pamatuju), ale NESOLENÉ, samozřejmě, a také naše sliny (takže to chce pořádně žvýkat a stravu proslinit, tím si také dost pomůžeme).
Tyto potraviny tělo alkalizují, proto by se zelenina měla jíst ke každému jídlu, aby vyrovnala kyselost ostatní stravy, a to jak tepelně upravená, tak syrová, tak mléčně kvašená, která přestože chutná kysele, v organismu se projevuje zásaditě, a nakonec (vlastně na začátku vše pořádně proslinit! :o)

Z dlouhodobého překyselování našeho totiž těla vznikají dle makrobiotiky téměř všechny choroby a nemoci, počínaje únavou a různými nediagnostikovatelnými "bolestmi" (hlavy, těla), zácpami, průjmy, pálením žáhy, nesoustředěností, apod. a konče civilizačními chorobami včetně rakoviny.
Tělo se sice snaží kyselost organismu odbourávat, ale tím si likviduje minerály z vlastních zásob, pokud mu k tomu nepodáme pomoc v podobě zeleniny. Když je tento stav dlouhodobý (celoživotní), vždy se to "nějak", dříve či později (záleží na citlivosti jedince a jeho konstituci) projeví - v podobě nemoci.

Zkrátka - když to vyjádřím s nadhledem a "odlehčeně" - zdravotní problémy dnešních lidí mají, jak jsem se někde dočetla, tři příčiny - snídani, oběd a večeři :o)

Více se už o tom nebudu šířit, kdo chce, najde spooooustu odborné literatury, ale i webových stránek na tato témata. Já se opravdu necítím na to, abych v tomto ohledu hlásala nějaká moudra.
Snad jen pro vás na vysvětlenou, nad čím teď přemýšlím, jsem se snažila trošku a zjednodušeně přiblížit to, že makrobiotika (a výživa vůbec) není opravdu jen o stravě, i když ta je její důležitou součástí.
Snad jsem tím nikoho neurazila.
I když je fakt, že já momentálně řeším HLAVNĚ to jídlo :o)

No, a teď k těm změnám, které jsou s touto stravou u nás zatím spojené. Jedná se o NAŠE změny, které se udály za dobu 4 až 5 měsíců, co se snažím naši stravu POSTUPNĚ měnit.

Nejprve, co jsme změnily:
Z jídelníčku jsme s Ninuškou obě dvě úplně vyloučily mléko a mléčné výrobky. Nina tedy úplně a já si párkrát za týden dám kafe s mlíkem. Denně piju místo kávy Caro (obilná směs - kávovina) buď s ovesnou smetánkou, pokud ji mám, nebo je tak. Občas si ale na návštěvě nebo s tatíkem dám to kafe (káva je silně kyselinotvorná :o( , a to si pak do něj dávám ZATÍM i mlíko. Ale jogurty, sýry, tvarohy, smetana ... to je pro mě a Ninušku passé :o)

Snažím se omezovat pečivo, lépe řečeno chléb, jiné už u nás ani neexistuje, a to jak normální , tak ten napařovaný, u Niny i u sebe. Ale bohužel, zde nejsem ještě úplně důsledná, když nestíhám nic jiného udělat, což se děje, sáhnu po chlebu. Je fakt, že to není více než jednou denně, někdy i jednou za dva dny ... ale je to. Ovšem ve srovnání s tím, jak jsme jedly ještě na jaře - chléb či jiné pečivo i dvakrát, třikrát denně, no, Nina, i pětkrát, že? Plus jogurt!

Celkově jde hlavně o mouku, obzvlášť pečenou, ta je velmi těžko stravitelná pro náš organismus, je silně jangová - stahující a vysušující ... proto řeším ten chleba :o)
Náš organismus je primárně určen k pojídání obilovin, to ano, ale ne ve formě pečené mouky, nýbrž ve formě vařených celých zrn - a že jich je! Proto by měl chléb být pouze jako doplněk, svačina. V léčebném režimu by se měl vysadit úplně.

To už jsou dle mého názoru trochu lepší třeba palačinky (dělám naslano), sice jsou také z mouky, ale nejsou dlouho vystavované žáru v peci, troubě, nýbrž jen se krátce opečou. A ještě lepší jsou placičky z těsta z celých zrn (třeba ze zbylých obilovin), jen trošku zahuštěné moukou.
Protože se Nina zotavuje z nemoci, má pořád hrozný hlad ... takže jsem dnes dvakrát dělala placky - jednou kroupové a podruhé zjáhel a naturální rýže.

Ty kroupové jsem ochutila solí, kmínem, dýňovým a sezamovým semínkem, přidala pár lžic ječné a špaldové mouky a nakonec vmíchala kysané zelí. Na trošce oleje osmahla z obou stran a bylo to. Pozor, jsou silnější než palačinky, je dobré dělat je malé, velké se trhají.
Ty rýžovo-jáhlové jsem opět osolila a okmínovala (nějak mi v poslední době kmín zachutnal) a přidala zase zelí, semínka tentokrát ne. Toto těsto bylo jemnější, zahustila jsem ho opět ječnou a špaldovou moukou ... a  bylo to také :o)
Chuťově jsou moc dobré, dají se jíst jen tak, třeba se zeleninovým salátem, nebo namazat pomazánkou  a trošku syrové zeleniny k tomu.

Pokud by je někdo chtěl zkusit udělat, upozorňuju, že mně se povedly pořádně asi až napotřetí, než člověk získal grif - buď byly moc řídké a šíleně se trhaly, že ani nešly obrátit, nebo moc husté a tudíž tlusté, takže se zase trhaly ... no, chce to vyzkoušet.
A taky doporučuju je dělat fakt na kapce oleje, protože hodně nasáknou a pak je to děsně mastný ... nechat je dlouho péct na mírném ohni, nesnažit se je hned obracet, jinak se trhají, musí se z té spodní strany tím opečením spojit :o)

Snažím se o zeleninu ke každému jídlu, ale ne vždy to vyjde :o( Snažím se o trochu kvašené zeleniny každý den - to celkem vychází :o)
Snažím se o polévku nebo kaši na snídani - kaše celkem vychází (připravím si ji večer, dám do peřin a ráno je akorát, polévka nevychází.
Snažím se o napařenou zeleninu k obědu (kromě dušené a kvašené). O prázdninách to bylo úplně v pohodě, ale teď ve školním roce se to nějak nedaří ... musím se nad sebou zamyslet ... kde je problém? V zelenině ne, té mám v lednici obvykle dost ... no jasně, bude ve mně :o)

Snažím se o luštěniny k obilovině k obědu ... to se daří. Spíš mi dochází, že máme těch luštěnin zbytečně moc. Takže jsem snížila porci k obědu a zároveň se snažím, abych luštěninovou pomazánku nepoužívala pro sebe a Ninušku úplně každý den ... je to prostě moc bílkovin v jednom dni.

Snažím se nejíst sladkosti (dezerty), které dělám pro Ninu ...to se nedaří :o(
Sice jsou "zdravé", ale přesto jsou sladké. Ne díky klasickému cukru, ale kalorie tam prostě jsou, co si budem povídat! A ty já NEPOTŘEBUJU, sakra práce!
Prý když nesnížím příjem soli a nezvýším příjem zeleniny, nepřestanu mít chuť na sladké. Jak je to prosté! A přesto to úplně nezvládám. A přitom solím MNOHEM méně, než dřív, MNOHEM! Asi to chce přidat té zeleniny!
A neujídat tátovi jeho jídla - třeba sekanou teď o víkendu :o(

Dala jsem si předsevzetí - MASO JEDNOU TÝDNĚ. Obvykle je z toho dvakrát. Ale je to citelné zlepšení od dob dřívějších.
Dala jsem si předsevzetí - ŽÁDNÉ UZENINY. Celkem to jde, ale občas, jednou týdně, mi prostě najednou ruka zakrojí do tatíkova salámu :o(
Dala jsem si předsevzetí - ŽÁDNÉ BRAMBORY. To je v pohodě. Občas, jednou za 14 dní až měsíc si dám něco z brambor - třeba bramboráky, a to jen proto, aby měla tatínek radost, že si dám něco s ním.

A v neposlední řadě mě tento (nejen) stravovací styl ovlivnil natolik, že jsem se rozhodla před 3 měsíci pro vysazení hormonální antikoncepce, kterou už jsem teda brala mraky let. A je mi dobře. Cítím se fajn, že nejsem závislá na nějaké chemické pilulce. Je to asi taky hodně o psychice a o tom, že o sobě svobodně rozhoduju.  

Stále na sobě musím pracovat. Myslet dopředu, dozadu i do stran, stát u plotny a nelitovat času tam stráveného, protože doufám, že tento čas se mi vrátí v tom, že v pozdějších letech nebudu muset se sebou (a s Ninou) vysedávat před ordinacemi lékařů.

A konečně - projevy naší výživy na našem zdraví:
Možná se to bude někomu zdát málo ... ale já vím, že je to teprve začátek, teprve prvních ani ne 5 měsíců.

Osobně si myslím, že se touto stravou dá extrémně zlepšit zdravotní stav jednotlivce. Nebude to hned, ale projeví se to.
Taky si opravdu myslím, že se dá hodně moc zlepšit zdravotní stav i "našich dětí". Nechci tím říct, že se "uzdraví", tak bláhová nejsem ... ale věřím tomu, že minimálně jim postupně mohou vymizet fyzické obtíže a tím se vylepší i jejich psychika.
Velký problém vidím u Nindy v epilepsii. Tedy v jejích lécích proti ní. Ty ovlivňují její psychiku obrovsky, a samozřejmě negativně. Tudíž poznat vliv stravy u ní je trochu problém. Já doufám, že se záchvaty (jejich frekvence) budou zlepšovat, a budeme moci snižovat dávky antiepileptik a postupně je ubírat ... ale to je běh na dloooouhou trať.

Tak, a teď konkrétně:
Ninušce vymizely během 4 měsíců úplně projevy atopického ekzému. Musím přiznat, že je neměla nikterak hrozivé, občas červený flíček mezi prsty na nohou, na rukou, za ušima. Pokud jsem si jich nevšimla včas, skvrnka se rozšířila a byla bolestivá. Pomáhalo pomazání triamcinolonem, aflodermem nebo locoidem - jak kde. Teď už tyto masti a krémy aplikovat nemusím. Netvrdím, že se už AE nikdy neobjeví, ale dřív jsem tato léčiva používala nekolikrát týdně, i když na malé plošky.

Ninuška přestala mít zácpu během prvních 14 dnů přechodu na tuto stravu, která tehdy byla o mnoho nedokonalejší než teď! Už jsem se o tom zmiňovala párkrát, ale je to pro mě velké zadostiučinění. Zácpu jsme řešili různě často. Někdy 4x do měsíce, jindy jen jednou. Trpěli jsme u toho všichni, včetně prarodičů. Řešili jsme ji laktulozou, která vcelku pomáhala, ale připadalo mi, že stále méně, lépe řečeno, později. Postupně ji Nina musela brát déle, než zaúčinkovala. A bylo to vždy s velkým křikem.
Teď už mi laktulota stojí v lince nedotčena skoro 5 měsíců a já jsem taaaak šťastná!

Nám oběma se vylepšily zuby! Něco, co bych vůbec nečekala a ani jsem po tom nikterak zoufale netoužila. Ony se nám tak nějak vybělily. Já i Nina máme odjakživa na zubech tzv. pigment. Ten se prý na chrupu tvoří a zbarvuje ho díky některým potravinám (např. prý káva, čaje - hlavně ovocné, přesnídávky, ovoce, cukr, ... a já nevím, co ještě ... říkala zubařka). Vždycky jsme si k ní jednou za čas zašla, ona mi to vyčistila speciálním kartáčkem a pastou a měla jsme chvíli pokoj, než se mi začal dělat znovu. Ani pravidlené čištění zubů tvorbu pigmentu zcela nezastaví.

Nedávno jsem si najednou všimla, že mám zuby bez těch hnědých skvrnek kolem dásní! A dokonce i zevnitř jsou bílé, bez poskvrnky! To jsou mi věci. Asi jsem přestala jíst a pít to, co mi pigment způsobovalo.
Ninušce se pigment také hodně zlepšil. Na předních zubech už jej skoro vůbec nemá (a to to s čištěním moc nepřeháníme :o), jen trochu na zadních zoubcích a vevnitř v dutině ústní. Jenže já jsem měla výhodu, mně ho zhubařka pravidelně čistila, Ninušce ne, ta si na něj "nedala sáhnout" :o)

Ninuška už vůbec nemívá "natržená ouška". Já nevím, co to způsobovalo, ale často si za ně tahala a pak jsem zjistila, že je má odspoda jakoby natržené. Myslím, že to souviselo s tím ekzémem, že ji to možná svědilo, a tak si za ně tahala, až se i díky ekzému "natrhla" ... nevím, každopádně tento problém už také neřešíme.

Lidičky, nechci to zakřiknout ... ale v posledních několika dnech se mi zdá, že Ninda má ta "její prsíčka", o kterých jsem tu psala v souvislosti s dignózou předčasné puberty, nějaká splasklá, plochá (a to nebyla už nějaké 3 měsíce)! Nechci se radovat moc dopředu, ... ale uvidíme. Dám vědět, jak se to vyvíjí :o)

Mně se uzdravily věčně popraskané koutky a rty. Od jara jsem se toho nemohla zbavit. Brala jsem na to i béčko, nastalo trochu zlepšení, ale jak jsem ho vysadila, zase se to vrátilo. Dá se říct, že jsem pusu měla rozbolavělou od jara do léta. Vypadá to jako hloupost, ale bylo to fakt hrozné - nepříjemné, někdy i bolestivé, vypadala jsem děsně - tohle mejkapem moc nezamaskujete ...
K doktoru jsem "neměla čas" zajít a také mi bylo trapné chodit tam s "takovouhle prkotinou". Ale člověk si zvykne na všehno. Už jsem to začala brát skoro jako běžný stav. Mazala jsem se různými mastmi a doufala, že to jednoho dne zmizí.

Pak jsem začala "jíst jinak" a náhle docházelo ke zlepšení ve vlnách. Pár dní dobré, hodně dní špatné, pořád se to vracelo. Ale postupně se začaly prodlužovat intervaly, kdy to bylo dobré. Trvalo to, lidi, až do září! A až teď v říjnu jsem si uvědomila, že už koutky dlouho popraskané nemám! Člověk si vždycky uvědomí dřív to, co je špatně, než to, co je dobře, to je přece normální :o) ...

No a ještě já ... mám v poslední době docela dost často dobrou náladu, jak v práci, tak doma. Ne že by mě tatík neprudil, ale tak nějak to vždycky rychle odezní. Nějak víc si spolu "rozumíme", jestli víte, jak to myslím, ... a tím se tak nějak vylepšuje všechno kolem.
Teda, není to, že bych se jako samým štěstím chechtala celý den na celé kolo, mám spoustu starostí jak v práci, tak s Ninou a školkou, tak i s tatíkem a jeho nechutí k naší stravě ... ale jsem prostě nějak "v pohodě", udělali jsme si zničehonic také nový obývák - podlahu, nábytek, vymalovali ...

Já to prostě přičítám té stravě :o)

Jde to pomalu. Když se mi každý měsíc podaří něco vylepšit, něco ze stravy vyloučit nebo do ní něco přidat, je to úspěch. Stravovací návyky se (mně) mění pomalu. Obdivuji všechny, kdo na to najedou plnou parou a vydrží. Mně to nejde tak rychle. Možná by to bylo jednodušší, kdybych žila úplně sama, bez manžela a bez dítěte. To bych pak jedla jen to, co bych našla ve své lednici :o)
Ale protože musím připravovat věci Ninušce, které bych sama vůbec jíst nemusela a ani neměla, protože občas musím uvařit manželovi, protože si manžel často vaří sám a kupuje různé "dobroty do lednice, jde to prostě pomalu ... ale snad jistě :o)

18 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Dobré ráno, sice tu vedle mě voní to hrůzostrašné kafe...ale i tak chci poslat VELKOU pochvalu. Smekám, opravdu. Tohle chce trpělivost a cílevědomost. Po výčtu těch radostí a plusů tleskám!!!!
A přeju ať s Ninuškou vydržíte.
To Caro zase zkusím po dlouhé době.
Možná poprosím Ježíška o pekárnu...
Magda

Anonymní řekl(a)...

No holky,ja jen valim oci to je skvele,takze se tesim az s Jirikem ochutname Vasi stravu,vypiju caro v novem obyvaku a vse detailne probereme.Uzdravte se nam,uz se na Vas moooc tesime!!!vendy s jirikem

Anonymní řekl(a)...

Můžu se zeptat na Váš názor ohledně Emca? MOC DĚKUJI.
Vím, jak jste psala, že nejste poradce ale to je mi právě sympatické.
Složení suché směsi: Ovesné vločky (61%), cukr, ztužený rostlinný tuk, sušené mléko odtučněné, bramborový škrob, glukózový sirup, jahody (0,7%), sůl jedlá, přírodně identické aroma, mléčné bílkoviny.

www.lekarna.cz/emco-expres-ovesna-kase-s-jahodami-4x65g/
Díky Magda

Justynka a Lucka řekl(a)...

Lucko vy jste takové šikulky šikovné,já mám knížku vytisknutou,ale zatím jsem jen prolistovala a víc nic.Justy mi nejedla do 4,5 let pečivo nejedla jogurty a žádné mléčné výrobky,takže lepek a mlíko měla sem tam jako látku ve složení některých potravin,no a tak jsem si říkala že zkusím tady tohle co ty a víš co,ona mi ze dne na den začala jíst chleby,jogurty a pít mlíko,je mě z toho sice zle a jak jsem to tady tak napsala tak to vypadá hrozně,ale co dělat?Konečně mi to začala jíst a já bych jí nasadila dietku?Ach jo,když čtu jak jste šikovné srdce mi to drásá,že ji takhle živím:-(

Tuška řekl(a)...

No jo, Luci, ale když se takhle pěkně rozjedla, třeba si začala pochutnávat i na vařených obilovinách se zeleninou! Vždyť ten chlebík si může dát na sváču ... ale ty jogurty ... já už mám na to svůj názor.

Co jsem si přečetla knihu od paní Průchové Pravda o mléce, tak jsem s ním prostě skončila.

Ale to je každého věc. Někdy prostě různé okolnosti nedovolí, abysme dělali, co chceme.
Vždyť moje malá jedla příšerně mnimálně 2 roky a já se po ničem radši moc nepídila (myslím po informacích o výživě), protože jsem věděla, že je to děs běs a neměla jsem sílu to řešit.
To jsem ale ještě nevěděla, jaký děs běs to byl doopravdy :o(

Tuška řekl(a)...

Magdo, jestli chcete můj názor, tak klidně, ale asi vás nepotěším :o)

Co by tam na tý kaši teda vadilo mně?

Ovesné vločky jsou ok, jen pozor na to, že rády žluknou, protože jsou dost tučné a zrno je vlastně rozlámané, takže není nad domácí vločkovou kaši (a i doma jsou vločky třeba hlídat).

Cukr a rostlinný ztužený tuk - obě hodně rafinované potraviny, ty už s Ninou nejíme několik měsíců. Fakt cukr ne. Způsobuje glukózovou horskou jízdu a poškozuje imunitní systém.

Tuku bych nevěřila, může být a pravděpodobně je hydrogenizovaný pro prodloužení životnosti a utvoření konzistence.
Jsou v něm pravděpodobně trans-mastné kyseliny, které se vtírají na místo esenciálních mastných kyselin v našem těle, protože jim jsou podobné, ale nejsou schopné vykonávat jejich funkci, což poškozuje všechn tkáně v těle... takže nebrat.

Sušené mléko odtučněné - mléko vůbec, to už taky nejíme (organismus ho neumí pořádně strávit a strašně nás zatěžuje, enzym na trávení mléka lidé ztrácejí kolem 2 let), navíc sušené, takže další chemický proces. Plus odtučňovací chemický proces :o)

Bramborový škrob - brambory nejíme, jsou toxické, škrob (obilný) celkově dávám málo (zatěžuje trávení) na zahuštění, je zbytečný, zahušťuju třeba i rozvařenou zeleninou, nebo kvalitním kukuřičným škrobem.

Glukózový sirup - glukóza je jednoduchý cukr, monosacharid, podobně jako fruktóza a galaktóza, opět je to "rychlý cukr".

(glukóza a fruktóza jsou v ovoci a zelenině a v medu, galaktóza se nachází v kvašených mléčných produktech - v jogurtu třeba. Sacharóza je řepný cukr a je do disacharid, takže se taky tráví velmi rychle a pro slinivku je to náročné, opět jako na houpačce s glykémií)

Jahody ... no, O,7%, to tam snad ani nemusí být ... ale i tak - ovoce se s obilovinami špatně tráví, neměly by se tyto dvě potraviny jíst dohromady, obojí je cukr, ale ovoce jednoduchý a oves složitý (polysacharid), takže každá z těchto dvou surovin potřebuje na trávrní něco jiného a protože se ovoce tráví rychleji, blokuje to trávení obilí (i chleba) a to tam pak zbytečně čeká a množí se na něm různý potvory. I když těch 0,7% asi nehraje tady takovou roli :o)

Já jsme pro sůl mořskou, ne kamennou.

Aroma, zbytečné aidtivum pro naše zažívání.

Mléčné bílkoviny - nevím, které přesně, ale mléčnou bílkovinou je třeba i "ten problematický" kasein. A vůbec já jsem proti mlíku, a tuplem už proti jeho bílkovinám :o)

Magdo, sorry, ale chtěla jste znát můj názor, nenaštvaka jsem vás?

Ale musím vás uklidnit, rozebrala jsem to podle toho, co vím, pokročilejší makrobiotik, by vám k tomu možná řekl ještě víc.

Ale důležité je to, co jíme každý den, jak říká Strnadelová, to co je základ stravy.
Takže když si jednou začas dáme takovouhle kaši, tak se svět nezboří. Ale já bych se přimlouvala za doma udělanou.
Z vloček je za 5 minut :o)

Anonymní řekl(a)...

Zlobit se? To bych pak musela nenávidět každého včetně Edisona, díky kterému mám ráno pytle pod očima:-))
Ježiši ne, jak Vás to napadlo?
MOC děkuju za čas a ochotu odpovědět. Jsme z malého města, ten pidikoutek se "zdravou" výživou ani komentovat nebudu, ale zkusím o víkendu útok do Příbrami.
Dívala jsem se na blog "jíme jinak", hledala jsem informaci, co dát synovi ráno k snídani. Co by ho nastartovalo. Tou kaší jsme někdy řešili večeře, proto mě napadla.
Já už se ale fakt bojí, co je dnes zdravé:-)) A k Vám moc ráda nakukuju pro inspiraci!!!
Magda

Anonymní řekl(a)...

Lucie, zajimavy clanek. Je uzasne, ze zaznamenavate takove uspechy. Zase se mi potvrzuje, jak je strava dulezita a ze v lidskem tele vsechno souvisi se vsim. Je hodne inspirativni to sledovat takto 'zive', jak to na Vas 'funguje'. Jen tak dal :).
Jana M.

Arnica řekl(a)...

Tuško a Ninuško, jste skvělé, tedy mám na mysli co se nové stravy týče (jinak jste skvélé samo taky...!). Moc Vám fandím a ať Vám to vydrží... Těch 5 měsíců, kdy vaříte a jíte jinak, není vůbec málo málo, je to velmi slušný začátek, který se nepovede všem... Jsem přesvědčená, že hrozně moc záleží na tom, co vložíme do úst. Co se týče "Emca" - 100% souhlasím...
Jo, nevím, jestli znáš, pokud ne - doporučuji - stojí za to - knihu Nemoc není nepřítel (aneb makrobiotický léčebný talíř) - autorky Lužná a Vránová, obě Dagmar. Držím palce.

Silvie řekl(a)...

Teda Lucko, vy jste sikulky...obe, ale ty asi nejvetsi. Ja mam knihu doma, sice jsem si ji taky ulozila, kdyz tu davala Lucka odkaz, ale to by mne neprinutilo si ji precist. Jeste jsem ji neprecetla, taky jen prolistovala, ale chystam se zavest aspon neco a uvidime. Nejvetsi problem je to, ze tady v nasi dedine, takove potraviny nenajdu. Jedine lusteniny. Tomi mliko nepije od brezna, jogurt mu dam sem tam, mozna 1x do tydne. Driv mel denne. A nedavno jsem cetla, ze mliko v prodejnach se muze po zaruce vzit, prevarit a dat znovu doprodeje. Ze takto se muze dat prevarit az 5x. Dole na krabici trvanliveho mlika, kdyz oddelas ty rohy, jsou tam cisla 12345 vzdy jedno z nich chybi a to ktere chybi, tak potolikate je mliko prevarene. Nevim zda je to pravda, ale dost mi to vzalo chut. Sice mliko nepiju, ale mam ho rada v kave. Jinak ty pigmenty - tvori se hlavne tam kde jsou slinne zlazy. A Tomimu treba zmizly od te doby co pije vic ciste vody a min caju. Terezka je ma vzadu na stolickach - z caju, ted jsem ji zrusila flasku, taksnad bude pit vic ciste vody. No a ja je mivala taky, ale uz nemam od te doby, co si zuby cistim presne podle pokynu dentalni hygienicky.
Devcata drzim vam i nadale pesti a ikdyz nepisu pod kazdy clanek - ctu vas a myslim na vas.

Jana a Sisa řekl(a)...

Luci, jsi uzasna!!! Budu se ted po precteni, take mnohem vic snazit Stepkovi varit zdraveji i kdyz zakladni veci jako cukr, sul, mleko omezuji, a snazim se... hlavne davat pozor na glutamaty a sladidla. Dnes uz neni zdrave asi vubec nic, kdyz si kravku, slipky, prastko sama nenakrmis, a zeleninu ovoce sama nevypestujes. Vidim kolik je zatim studia a prace Luci a moc te obdivuju. Diky a budu se opravdu snazit, protoze mas velkou pravdu,ze jsme to co jime..

Sikorka řekl(a)...

No ty jsi teda šikovná:-).
A je úplně úžasné,že to Ninušce chutná a jí mnohem lépe.

Hele,hnidopich ve mně se opět ozývá:-). I když já už se ti na tohle chci zeptat dlouho.
Jak budeš tuto stravu řešit při hospitalizaci?
Protože bezmléčná a bezlepková dieta se třeba na Bulovce(ale tam jsou tedy obědy fakt fuj)...znamená...na snídani suchary,na oběd brambory a maso,na večeři maso a rýži.
A přidána přesnídávka.
A v lázních(sice jídlo o hodně lepší)taky bezlepková a bezmléčná znamená - dáme brambory(ty často),rýži(tu méně) a něco k tomu.
+ přidáme zeleninu a sojového zajíce.
A při takovémto pobytu si neuvaříš,že jo.

Další dotaz?
Co na vysazení HA říká tatínek?(já jí tedy nepoužívám-už hodně dlouho-dáváme si pozor-ale nám by zas až tak další dítě nevadilo).
Nebo by sis tedy troufla mít ještě jedno(i když nevíš diagnozu Ninušky). Já bych ti tedy zdravé mimi(prostě zdravé dítě) moc přála.

Co makrobiotika říká na víno a všeobecně alkohol?(zrovna s taťkou popijíme červené:-)).

Jinak cukr...já nesladím...Anička nesladí,taťka taky ne,ale naše Klára,ta jo.
A pít bude jedině šťávu nebo sladký čaj(nejlépe z lahvičky-ale tu jí dost beru-dávám hrníček...má 2 své oblíbené-jeden je s náústkem,ten je supr),a co teď? Osladit čím. Fruktozou?(je mi to jedno,protože fakt sladí jenom ona).A opravdu neslazený nevypije,to by raději snad skončila na kapačkách.

Čtu ten web jíme jinak a docela se mi líbí.
Něco od nich určitě zařadím.
Jo a dělala jsem dušená jablka(zkaramelizována-snad dobře),a ty chutnaly spíš té větší(na snídani myslím lepší než oblíbený Kinder Pinguí).
Já jsem pořád tak na půlce:-). A asi se z ní nikam nepohnu dál.Pořád část klasika,část zdravě.

Jinak moc pozdravujem:-),mějte se.

Tuška řekl(a)...

Nazdar hnidopichu ... ty si zkrátka nedáš pokoj, co :o)

Ta zaprvé - doufám, že hospitalizovaní dlouho nikdenebudem ... ale člověk nikdy neví, že?
No, asi bych to řešila tak, že bych nahlásila bezlepkovou a bezmléčnou a nechala bych si zavolat dietní sestru a zkusila bych se s ní domluvit ještě na pár dalších věcech ... normálně bych jí řekla, že jíme takhle (makrobio). Obvykle mi vycházeli vstříc, když jsem po nich chtěla jen chleba a ne rohlíky a místo oběda chleba a jogurt, když malá nic jinýho nejedla ...

Pokud by to nešlo, tak bysme holt jedli to, co nám dají. Co se dá dělat? Nejsem fanatik. Aspoň bych si vyzkoušela, jestli Nina po tom "normálním jdle" bude mít zácpu, nebo ne :o)
Ten týden to vydržíme a do lázní nejezdíme :o)

Další mimi momentálně neřeším, i když je fakt, že na to občas myslím.
Tatík neřekl vcelku nic (až jsem se divila :o), já ho postavila před hotovou věc, něco ve smyslu, že já už si tělo nacpávala těma hormonálníma chemickýma humusama dost dlouho a teď je řada na něm :o)

Alkohol, včetně vína, je poživatina hodně uvolňující (stejně jako léky) - jinová ... nevím, co zarytý makrobiotik, jestli takoví jsou, ale já si dávám pořád víno.
Teď jsem se dost pohoršila ... dala jsem si normu dvakrát týdně (pijeme červené), o víkendu. Ale v poslední době je z toho víckrát ... jak jsem doma s tou nohou :o)

Ale ono se to nezdá, nebyl to pro mě problém ubrat. Když začneš jíst takhle, tak se fakt začnou ty chutě měnit a přestáváš mít na leccos chuť. To není kec, to je svatá pravda. Já si třeba nalila s Petrem jen tak ze zvyku a ani jsem nedopila jednu skleničku a dala jsem mu to, že už nemůžu. Sama jsem se nepoznávala.

A hned jak víc poruším zajetý režim, třeba sním více pečiva nebo masa, tak hned mám na víno chuť větší ... je to hrozně zajímavý se pozorovat!

Aleno, já Nindě taky čaj sladím. Já i ona popíjíme běhěm dne (a Nina i během noci :o( některý z těch alkalizujících čajů - bancha, kukicha, hojicha ... apod. On nemá veclku nijakou chuť, mám to místo vody.
Ale Nině taky sladím, zatím by to neslazené taky nevypila - buď rýžovým sirupem (se sladem jí to nechutnalo) nebo jablečným koncentrátem.

Slad je polysacharid, ten se odbourává pomalu, s tím by to bylo nejlepší, ale když to jí v čaji nejelo.
Sirup je napůl - směs polysacharidu a monosacharidu, ale ne cukru (ani nevím, co tam je - slad asi s fruktózou).
No a ten jablečný koncentrát je teda výbornej, ale je to jednoduchý cukr - fruktóza, prostě z jablek. Zatím na to kašlu, hlavně že to není cukr (řepný) !!!!!!!!

Ten koncentrát je dobrej, i když máš chuť na sladkej nápoj, dát si lžičku nebo lžíci (podle toho, jak moc to chceš mít sladký) do hrnu a jen tak samotný to zalejt horkou vodou.
Ale s tím čajem je to dobrý kvůli tý alkalizaci, tahle sladidla jsou všechna kyselinotvorná, i když míň než klasický cukr. Takže se to aspoň vyrovná.

Pro sebe si dělám neslazenej do konvice a během dne s ním i podlévám zeleninu apod. Je to super!!! Má i další dobrý účinky - ten čaj (jsou to větvičky a lístky nějakých keřů), ale ty teď z hlavy nevím :o)

Dušená jablka jsou mňamka :o)

Tak co, stačí odpovědi?

Tuška řekl(a)...

A ještě chci poděkovat všem, kdo mi napsali(y) tyto hezké komentíky.
Ani byste nevěřily, jak moc jsem za ně ráda a jak moc mi pomáhají - protože jsou kladné a vstřícné.

Já se doma setkávám s nepochopením u manžela a u ostatních aspoň z počátku, snad kromě mamči, s úsměvy ve smyslu - takových už bylo, co chtěly změnit stravovací návyky ... no, uvidíme, hlavně u mužké části to cítím.

I když je fakt, poslední dobou s nima zavádím hovory a už to tak tvrdě neodmítají (kromě manžela, naštěstí vidí, že to Nině prospívá, tak to vyloženě nebojkotuje, ale myslí si, že já bych mohla jíst "normálně", tzn. každý den maso, spoustu brambor, mléčné výrobky, tučné, moukovaté omáčky ... a dělat "to zdravé" jen Ninušce. Což jsem teda zásadně odmítla).

Vyloženě ale podporu nemám od nikoho. Jediná trochu výjimka je mamka, i když ani ta se nechce vzdát některých zajetých věcí. Ale to po ní ani nemůžu chtít, je mi to jasné.

No, a proto mám vždycky ohromnou radost, když vy mi napíšete, že mi držíte palce, ať pokračuju dál apod. Moc mě to vždycky dodá další energii. Díky, díky vám, holky!!!!

Anonymní řekl(a)...

Lucko,Vy jste udělala s tou změnou jídelníčku se sebou i malou Ninuškou neskutečné změny,ať už ve zlepšení zdravotního stavu nebo nálady a pocitů.Moc Vám k tomu blahopřeji a držím palce,aby jste vydržela dál.Držte se,protože každá změna přináší ze začátku problémy,ta podpora okolí určitě nakonec přijde.Vždyť to na Vás obou musí být i vidět.Dívala jsem se na ty fotky všech jídel a je to paráda.Skoro bych se k Vám rozjela ochutnat...Jste ohromně šikovná a tak tiše závidím,že Nina nemá s jídlem problém a baští je ráda.U nás je to stále problém,ale věřím,že Vítek nakonec také bude jíst většinu jídla.Jsem trpělivá,jinak to stejně nejde.Zdravím tímto Vás i celou rodinku.
Monika a Vítek

Anonymní řekl(a)...

Lucko,odpovědi stačí:-).
Dík.
No opravdu mi to zajímalo.
A mimochodem,já toho vína většinou víc než 1 skleničku nevypiji nikdy:-).
(výjimečně teda,že chytnu slinu).

Sikorka(líná se přihlásit)

Anonymní řekl(a)...

Prosím, je možné ještě najít odkaz na tu knihu?

Tuška řekl(a)...

Anonymní, jakou knížku máte na mysli? Jestli Strnadelovou a její "Radost ze zdravých dětí" v PDF, tak to je tady: http://www.uloz.to/8305627/radost-ze-zdravych-deti-ocr-pdf

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...