"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

19. července 2010

Rum, to je lék ... (64)

Po příjezdu z naší dovolené, kterou jsem z větší části strávila s dcerou v nemocnici kvůli průjmu a následné dehydrataci, se jí průjmík na pár dní vráti, ale den co den byl hustější a hustější ... takže Nina OK.

Jenže znenadání to v pondělí nějak přeskočilo na mě a to tak, že jsem až měla obavy jet s ní na kontrolu k lékařce, měla jsem strach, že to "nevydržím".
Bála jsem se přes den něco sníst, abych zase hned nemusela běžet ... :o(

Večer jsem volala rodičům do Rumunska, že je Ninuška v pohodě, to, co "má", se zahušťuje, papá a pije na jedničku. Taky jsem jim oznámila, že bohužel teď mám TEN problém já.
Oba rodiče na mě volali, že oni taky!!! Sakriš, co to je za blázinec, myslím si.
Na závěr hovoru mi dal tatínek jednu radu: "Lucko, vy tam máte dobrý rum, nalej si panáka a dej si do něj trošku pálivý papriky, uvidíš, že za dvě hodiny nebudeš průjem mít!"

Řekla jsem, že to zkusím, ale nebyla jsem si tím v tu chvíli vůbec jistá. Pak jsem si vzpomněla, že dopoledne doktorka taky říkala, že dospělý to mají dobrý, ti si při průjmu dají nějakou kořalku a ta jim to tam pěkně vydezinfikuje a je to v pohodě ... no, a děti, že v tomhle holt mají smůlu.
Taťka ale trval na rumu, že prý pálenku ne, ta není tak dobrá jako rum, ten my tu prý máme dobrý, znovu zdůraznil. "A nezapomeň tu papriku!"

Řekla jsem si, že tím nic nezkazím, hůř už být nemůže ... asi.
Sice tvrdý alkohol nepiju vůbec, ale tentokrát jsem se rozhodla v rámci zlepšení zdravotního stavu se překonat.
Rum jsme doma neměli, po krátkém telefonátu jsem zjistila, že babička doma kapku ještě má. A tak jsem k ní šla na návštěvu. Umíchala jsem si tam onen lektvar, na pálivou papriku jsem nezapomněla. Přistavila jsem si k ruce i sklenici s vodou na zapití, hodila to do sebe ... viděla jsem sice v tu chvíli všechny svaté, ale překonala jsem to, zapila vodou ... a bylo.

Čekala jsem, co bude dál. Než jsem šla spát, už jsem na záchod nešla.

Ráno, světe div se, jsem šla. Sice trochu nervózně ... ale NORMÁLNĚ, jako by se nechumelilo.

A proto od té doby všude a každému zdůrazňuji, že RUM, to je pane LÉK!!! :o)

5 komentářů:

Unknown řekl(a)...

No vida, taky nevím, jestli bych rum vypila. V krizi asi taky. Krásně mi voní, ale ta chuť, navíc s paprikou...

Miška řekl(a)...

Tedy...to zní zajímavě:-).To jsem nevěděla.Jen já teď mám smolíka.

Tuška řekl(a)...

Miško, no vidíš, já zapomněla, nejen děti mají smůlu, ale i těhulky :o)

Ano, Moniko, máš pravdu, mně taky voní, ale nechutná vůbec!!! Pálivou papriku taky nesnáším. Kombinace obého byla chuťová bomba, ale pomohla ... kdoví čím to bylo :o)

Silve řekl(a)...

Luci, moje mamka si dava slivovici a pohode. Ja teda nevim ci bych vubec zvladla nejaky tvrdy alkohol, ja nepiju ani vino. :-) Jen pivo obcas. Asi bych si to musela odsedet na zachode. Jinak o Rumu jsem toho slysela i vic, moje babicka pokladala topinku pokvapkanou rumem moji mamce na bricho, protoze vubec nepribirala. Poradila ji to nejaka zena ve vlaku a svete div se pomohlo to. Uz nevim jak dlouho ji to tam mela davat, ale pomohlo. :-)

Anonymní řekl(a)...

Taky prej pomáhaj buřty s cibulí:-), asi ten ocet a k tomu cibule, ta má přece nějaké baktericidní účinky...vyzkoušela zamlada moje mamka.
Olina

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...