2. setkání klientů naší rané péče

V pátek 13. května proběhlo navzdory nepříznivému datu velmi povedené setkání klientů (i bývalých) naší rané péče, tentokrát již druhé. Sešlo se dokonce ještě více lidí, než posledně, dětí tam bylo (díky zdravým sourozencům našich dětiček) jako smetí, netroufám si odhadnout.
Tímto zdravíme všechny, kteří chtěli přijet, ale z různých důvodů to nevyšlo - Pavlíno s Nikolkou, příště určitě!

Jedna maminka krátce vystoupila s informacemi o chystané sociální reformě a já jsem pak trochu poinformovala rodiče o existenci Son-rise programu, paní Pavla z rané péče k tomu dodala několik poznatků a osobních zkušeností z praxe.

Musím vyzdvihnout jedno jméno, a to Martina. Martina je studentkou VOŠ a díky paní Pavle k nám začala jednou týdně docházet pohrát si s Ninuškou. Byla u nás už dvakrát.
A protože dvě studentky, její spolužačky, které přislíbily hlídat děti během tohoto setkání, aby si rodiče mohli aspoň chvílemi popovídat, odřekly na poslední chvíli účast, rozhodla se Martina, že je aspoň částečně zastoupí. Takže nám moc pomohla a "pěkně" si to tam užila :o)

Velký dík patří taky paní Lucii a její rodině, která celé setkání opět připravila a zorganizovala (včetně občerstvení a zajištění prostorů) a samozřejmě paní Pavle. A možná i někomu dalšímu, omlouvám se, pokud jsem na někoho zapomněla :o)

Myslím, že všechny děti se bavily výborně. Já osobně jsem byla unešená z Elišky, krásné malé princezničky s Downovým syndromem, která naprosto úžasně a hlavně "furt" znakovala, kontaktovala všechny zúčastněné a taky už své znaky pěkně doprovázela slovy! Já, člověk zvyklý na uzavřené chování své dcery, jsem byla jak v Jiříkově vidění z tak sociálně otevřeného a aktivního dítka. Super!

Nina prvních asi 15 minut prospala, protože to v autě zalomila a nehodlala se kvůli nějakému srazu probudit. Když už jsem si myslela, že mi upadne ruka pod naší, díky vysazovanému Topamaxu, na váze rychle přibývající dcerou, probrala se (na štěstí!) a po chvíli udiveného rozkoukávání se vydala na obhlídku. A byla už pak úplně v pohodě.

Přikládám "pár" fotek z akce, snad tím nikoho neurazím :o) Myslím, že z nich dýchá ta skvělá nálada, co tam po celou dobu panovala!

Jiřík se podobně jako jiné děti bavil tím, že vylézal na pódium a brousil kolem branky, jeho maminka z toho sice nebyla už tak nadšená, protože tam za ním byla nucena běhat, a nakonec ho s velkými protesty musela přímo odtáhnout, jelikož už se zkrátka odjíždělo domů.

Sárinka, další holčička s ortézkami, byla úplně úžasně kontaktní, veselá a byla s ní hrozná sranda, dokonce i s Ninou se párkrát střetly a obhlídly se :o)

Moc se těším na další setkání, které proběhne 9. září, kdy budeme všichni odpočatí po létě (snad)!

A ještě jsem dodala videjko, aby bylo jasné, že atmosféra setkání byla opravdu skvělá!