"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

22. září 2011

Zajímavá zjištění o našich střevech

Dnešní článek nebude o Ninušce.
Ona zajímavá zjištění se týkají (ne)fungování našeho těla, našich střev, naší imunitní soustavy.
Už od počátku prázdnin chci totiž napsat něco o tom, co mě zaujalo v knize Syndróm trávenia a psychológie od Dr. Natashi Campbell-McBride, neuroložky, výživářky, matky autistického dítěte a zakladatelky kliniky, kde se věnuje problémům vztahu výživy a lidské psychiky.

Je to tedy (zase :o) kniha o výživě a o tom, že to, co sníme, ovlivní přímo naše zdraví, naši imunitu, naše chování a jednání. Tedy něco, co v posledních letech slyšíme ze všech stran. Ona dokonce navrhuje určitý systém stravování vhodný k tomu, abychom sobě či našim dětem vyléčili střevní trakt. Posléze se můžeme "vrátit" k "normálnější" stravě za předpokladu, že některých věcí se zřejmě budeme muset v našem jídelníčku vzdát.
Mně se sice osobně její dieta nějak zvlášť "nelíbí", ale tím netvrdím, že nemůže pomoci.

Každopádně celá kniha není jen o léčebné dietě a receptech, ale také o spoustě zajímavých informací souvisejících s potravinami, chemickými látkami v nich, chemickými procesy v našem těle a vůbec s prostředím kolem nás.

Dovolte mi pár citací a postřehů z této knihy, které mě zaujaly nejvíce (a se kterými se plně ztotožňuji) (pokusím se o překlad do češtiny :o): 

"Co může poškodit střevní flóru?
  • Antibiotika (Moc se o tom se rozepisovat nebudu, to je stará známá věc, ale přesto:)
    • Jsme jim vystavováni dost pravidelně, nejen prostřednictvím lékařských předpisů, ale také prostřednictvím potravin. Zvířatům a drůbeži chovaným na farmách se rutinně davají antibiotika a právě proto všechny produkty, které z nich získáváme (maso, mléko, vejce), pro nás představují neustálý zdroj antibiotik a bakterií rezistentních na antibiotika, která tato zvířata vyvinou ve svém těle, stejně jako příliv všech jedovatých látek, které tyto bakterie vytvářejí.
    • Ryby z farem, jako např. losos, pravidelně dostávají antibiotika během chovu. Mnoho ovoce a zeleniny je stříkané antibiotiky, aby se zabránilo chorobám. Díky tomu, jak funguje náš moderní sofistikovaný svět, jednoduše nemůžeme předejít styku s antibiotiky. Stává se to "normální" součástí našeho života a jen málokdo z nás se ptá: "Co nám to vlastně dělá?"
    • Tak jako produkce antibiotik narostla ze stovek tun za rok v 50. letech na desítky tisíc tun za rok v 90. letech, stejně tak rostly důkazy a ustaraný výzkum o škodlivém vlivu této skupiny léků na lidské zdraví. Podívejme se, na co ukazuje výzkum:
      • ATB mají devastující vliv na benefiční (potřebné) bakterie v lidském těle, nejen ve střevách, ale i v jiných orgánech a tkáních.
      • ATB mění benigní bakterie, viry a plísně na patogenní, dávajíce jim schopnost napadat tkáně a způsobovat onemocnění.
      • ATB změní bakterie, vytvářejí jim reziszenci na antibiotika, proto průmysl je nucený vyvíjet stále silnější nová ATB, aby ty napadaly tyto změněné bakterie. Dobrým příkladem je tuberkulóza, v jejíž případě rozšíření ATB vytvořilo nové varianty Mycobacterium tuberculosis, které jsou rezistentní na všechny existující ATB.  
      • ATB mají přímý škodlivý vliv na naši imunitní soustavu, díky nim se stáváme zranitelnějšími vůči infekcím, což vede k začarovanému kruhu s dalšími antibiotiky a dalšími infekcemi.
  • Pak jsou v knize vyjmenovávané jednotlivé skupiny antibiotik (jako penicilny, tetracykliny, aminoglykozidy, antifungální antibiotika) a jejich toxický vliv na střevní stěnu.
  • Jiné léky
    • Většina léků, především ty předepsané na dlouhodobé či permanentní užívání, má škodlivé následky na střevní flóru.
    • Analgetika (Aspirin, Ibuprofen atd.) se často předepisují na dlouhé období lidem trpícím na chronické bolesti. Tyto léky stimulují růst hemolytických forem bakterií a Campylobakterií ve střevech, které jsou schopné způsobit choroby.
    • Steroidní léky, jako Prednison, Hydrokortizon, Betametazon, Dexametazon atd., též poškozují střevní flóru. Navíc mají i silnou schopnost potlačovat imunitu, což má za následek, že tělo není schopné se obránit před různými infekcemi. Například je známé, že steroidní léčba se téměř vždy pojí s bujným růstem kvasinek v těle, hlavně kmenů Candidy.
  • Antikoncepce
    • je něco, co mnoho žen užívá mnoho let, často od velmi mladého věku. Tato skupina léků má devastující účinek na střevní flóru. Do věku, kdy je žena připravena mít děti, už je pravděpodobně dlouhé roky na těchto lécích, a proto má abnormální střevní flóru.
    • Každé dítě se rodí se sterilními střevy a většinu své střevní flóry dostává od matky. Pokud tedy má matka abnormální střevní flóru, přesně to odevzdává svému dítěti a tím ho připravuje na ekzém, astma, jiné alergie, a ve velmi vážných případech i na poruchy učení.
  • Mnohé jiné skupiny léků, včetně prášků na spaní, pálení žáhy, neuroleptika, kolinolitické a cytotoxické léky atd. způsobují různé poškození střevní flóry trávicí soustavy a imunitní soustavy.
  • Střevní dysbióza vyvolaná léky je nejčastěji právě ta nejvážnější a nejodolnější vůči léčbě. V posledních 50 letech v západní civilizaci jsme viděli úžasný nárůst v užívání léků. Stalo se téměř normální součástí užívat léky na lékařský předpis nebo ve volném prodeji, je to něco, o čem si můžeme povídat se sousedy. Přitom se málokdo zamýšlí nad tím, co léky způsobují v jejich těle, nemluvě o jejich střevní flóře.
Jeden z mnoha faktorů ovlivňující naši střevní flóru:
  • Dětem krmeným z lahviček se rozvíjí úplně jiná střevní flóra než v případě dětí kojených.
  • Kojení je úplně nevyhnutelné pro správnou kolonizaci střev miminka vyváženou a zdravou střevní flórou. Miminka se rodí se sterilními střevy. Kojení je jedna a jediná šance, kterou dostaneme na kolonizaci celého povrchu našich střev zdravou směsí bakterií, aby vytvořily samotný základ našeho budoucího zdraví.
  • Střeva miminek krmených z lahviček se kolonizují kombinací různých bakterií, které vytvářejí predispozici pro zdravotní problémy později v životě. Máme celou generaci lidí narozených v 60. a 70. letech 20. století, které nekojili, protože to tehdy nebylo v módě. Celá plejáda medicínských problémů kořenících v této módě ozřejmila jak lékařské obci, tak obyčejným lidem, že kojení je přeci velmi důležité. Dnes naštěstí většina matek své novorozené děti kojí.
Další faktory, které nebudu rozepisovat:
  • Dieta
  • Choroby
  • Stres
  • Vyčerpanost, stáří, alkoholismus, znečištění životního prostředí, styk s toxickými látkami, sezonní faktory, ionová radiace a exreémní klima. To vše výrazně ovlivňuje naši střevní benefiční flóru.
Každý jeden z nás nosí ve svých střevech unikátní směs mikrobů. Pod vlivem léků a jiných faktorů vyjmenovaných výše se tato střevní flóra změní jedinečným způsobem a způsobí náchylnost na různé zdravotní problémy.
Je to absolutně nepředvídatelný proces a věda dodnes nemá spolehlivé metody testování a na obrovské množství mikrobů ve střevech, nemluvě o léčbě jakékoliv abnormality.


Toto poškození se odevzdává z generace na generaci, jak novorozenec dostává svoji střevní flóru od matky. Předáváním tohoto poškození další generaci vede k jeho soustavnému prohlubování. Tento proces se projevuje na vážnosti zdravotních problémů souvisejících s abnormální střevní flórou, vystopovatelnou v generacích před námi.


Na příklad toto je velmi běžný scénář, se kterým se často setkávám na své klinice:
Babička má menší trávicí problémy díky mírné střevní dysbióze. Svoji mírně abnormální střevní flóru odevzdává své dceři. Navíc se rozhodne, že ji nebude kojit, protože to není v módě. Následkem toho její dcera trpí alergií, migrénou, PMS a trávicími problémy.
Potom se děvče od věku 16 let rozhodně užívat antikoncepci, což jenom prohloubí poškození její střevní flóry, k tomu se přidají antibiotické terapie díky různým infekcím a stavování v rychloobčerstveních.
Po 10 letech užívání antikoncepce porodí děti, kterým odevzdá svoji vážně abnormální střevní flóru. Její děti trpí trávicími a imunitními problémy, které vedou k ekzému, astmatu, autismu a jiným poruchám učení.

Většině zde popsaných faktorů lze v našem moderním světě těžko předejít. Pod jejich vlivem benefiční bakterie ztrácejí schopnost naplnit svoje funkce. Nejsou schopné  ochránit trávicí soustavu od oportunistické střevní flóry a tranzitních bakterií, virů a plísní, což nastartuje celý řetězec patologie ve střevách a zbytku těla. ... "

Pokud vás tyto výňatky zaujaly, pokusím se příště vybrat zase několik věcí, které mi připadají nejvíce alarmující.

Zdroj: Dr. Natasha Campbell-McBride MD, MMedSci (neurologie), MMedSci (výživa): Syndróm trávenia a psychológie

    8 komentářů:

    Anonymní řekl(a)...

    Dobré ráno Tuško,
    zrovna minulý týden mé jinak zdravé dítě podlehlo angině a já si říkala, co nám mudra dá, jestli je i jiná varianta než antb. Mě taky nebylo nejlépe, takže energie na debatu moc nebylo...a bum už jsme je měli, tedy syn.
    Tak se zeptám, je JINÁ možnost? Nemám takové zkušenosti, abych hrdě antb. odmítla, jestli bych tím nespustila nějaký problém při léčení.
    Nevím, zda by i stačily "mé" metody. Sirup z cibule v medu, litry čaje, echinacea...
    Moc děkuji za odpověď. Magda

    Anonymní řekl(a)...

    Ještě se zeptám, když už syn ta antb. bral, bylo by dobré mu teď nějakou potravinu dávat víc, aby se to tělo "vyčistilo?" Nevím, jak tu otázku formulovat lépe:-)
    Můžu se zepta, jaký názor máš na ty biokultury a masivní reklamy s Activií? Poznala jsem chlapečka, který ji opravdu jedl denně před snídaní a prý má mnohem lepší stolici.
    Hezký den, Magda

    Tuška řekl(a)...

    Ahoj Magdo. Asi tě zklamu, ale já taky nemám takové zkušenosti, abych odmítla ATB, které mi lékařka pro dítě dává. MAximálně bych byla schopná se zeptat, jestli by to nešlo bez nich, nebo bych se začala v okolí shánět po nějakém dobrém homeopatovi a pak to řešit s ním. ...

    Vše, co jsem psala v článku jsou věci z knížky, které mě velmi zaujaly, leccos mi doplnily a osvětlily, tak jsem měla pocit, že by to mohlo zajímat i jiné lidi.
    Rozhodně se ale nepasuji do role poradce, na to mám po všech stránkách málo zkušeností :o)

    Pokud má dítě ATB jednou za čas (za pár let), tak snad to není tak "zivot" ohrožující. Ninuška měla ATB asi max. 3x za život, takže to snad není tak strašné ...

    A k tomu posílení zdravé střevní mikroflóry po ATB ... Myslím, že mléčně kvašenou zeleninou rozhodně nic nezkazíš, tak 2 lžíce za den.
    Buš kysané zelí (pokud možno domácí) nebo středně dobou kvaš. zeleninu - tzv. pickles.

    Co se týče Activie ... zrovna před pár dny jsem četla zajímavý textík. Psal ho lékař (Petr Lukeš) - pediatr v důchodu, který používal k léčbě čínskou medicínu a taky úpravu stravy doporučoval dětem.

    Ten o jogurtech říká toto:

    "Jogurt už se nedělá tak jako dřív. Ten se dělá tak, aby vydržel co nejdéle. Za našich mladých let jste snědla dva jogurty a víc jste nemohla, protože jste si zažívací trakt osídlila mikroby, které potřebujete - laktobacilem, který měl reprodukční schopnost. Pak už jste jogurt nemusela, protože si tělo řeklo, že má dost, stačilo třeba dvakrát do měsíce.
    Ten laktobacil, který je třeba v aktimelu, je udělán velice šikovně - on má enzymatické schopnosti dál, ale hlubokým zmrazením ztratil reprodukční schopnost. To, co má odvést, tam odvede. Ale musíte ho denně. To je velice geniálně vymyšleno."

    Myslím, že to tak nějak asi platí i o Activii :o)

    Nebo bych taky zkusila po ATB jako první pomoc samozřejmě probiotika.

    Anonymní řekl(a)...

    Já už si Tě za poradkyni "pasovala":-))
    Děkuju za obsáhlou odpověď.
    Je mi jasné, že by to u syna byl boj s větrnými mlýny, ale se zelím by mě při své slovní zásobě leda tak poslal do háje:-)
    A Actimel denně - tak nemám ani na chleba (výplata třeba na tři části...).
    Jo a trochu odbočím, ta čočka DRUID, tak etiketa doslova píše:"Může obsahovat stopy pšenice, arašídů, ořechů, lepku, mléka, sóji a sezamu"
    Tak nevím...
    Kuba ji má občas, ale já bych ji mohla denně, s pórkem a mrkví, to hraje všema barvama a chutná.
    Magda

    cucaracha řekl(a)...

    Ahoj!
    Tak jsem zase po nějakém čase nakoukla a díky za další zajímavé informace z jiné knížky! O střevech už jsem taky něco četla, samozřejmě vím, že je dobré mít je osídlená těmi "dobrými" bakteriemi a doufám, že Simče se osídlují střeva taky dobře - když stále jen kojím.
    MMCH - už jsem si objednala knížku Radost ze zdravých dětí, dám si jí asi pod stromeček.
    Ad ATB, já bych asi taky neměla sílu odmítnout, když by stav dítěte vyžadoval, Dr. je předepsala (ale raději po sedimentaci, nebo alespoň CRP).
    Já jsem se teď 2 dny věnovala čtení článků na internetu o očkování a imunitě - též v tomto směru chybí hodně fundovaných informací.

    Anonymní řekl(a)...

    Teď budu trošku prudit :-)
    Ono to s tou střevní flórou je ve skutečnosti trošku jinak. Zdravý člověk má ve svých střevech několik set druhů mikrobů. Dosud se to ale úplně přesně neví, protože cca 95% z těchto mikrobů nelze klasickými způsoby kultivovat a charakteristika těchto mikrobů se stala možnou až v posledních letech s rozvojem molekulárně-genetických detekčních metod.Je však poměrně pravděpodobé, že složení střevní mikroflóry je dáno geneticky. Je zajímavé, že jednovaječná dvojčata mají téměř totožnou mikroflóru, i když nežijí společně a mají odlišný životní styl, kdežto nepříbuzní manželé, kteří mívají stejné stravovací a jiné návyky, mají složení střevní mikroflóry odlišné. Dále je zajímavé, že když se někomu zcela "vymlátí" střevní mikroflóra - například mu musí být transplantována kostní dřeň z důvodu hematologické malignity a tudíž je léčebně vyhuben celý pacientův imunitní systém včetně střevní mikroflóry - po vyléčení se střevo osídlí úplně stejnými komensálními bakteriemi, jako před léčbou. To nejspíše znamená, že ty komensální bakterie, které si do střeva nastěhujeme v prvních měsících našeho života a které si "vybereme" na základě naší genetické výbavy, v našich střevech přežívají v nějakých neaktivních formách a jsou schopny kdykoliv nastoupit do práce. Jinak tomu je, pokud má někdo geny nastaveny tak blbě, že to jeho střevní flóra pořádně neumí - to je nejspíše podstata problému lidí s Crohnovou nemocí nebo ulcerózní kolitidou.
    Ve vašem textu mne zaujala poznámka o vlivu hormonální antikoncepce na střevní mikroflóru. Jelikož se tímto tématem zabývám již pár let, byla jsem touto informací překvapena a zkoušela jsem najít v seriózních zdrojích studii, která by toto potvrzovala. Nic takového v žádné mně známé databázi (např. Pubmed, Scirus, Cochrane) není. To samozřejmě neznamená, že tato souvislost neexistuje, jen to nikdo zatím nikdy vědecky nedokázal, proto není jistě seriózní podsouvat tuto informaci v populární tiskovině vyděšeným matkám.
    A ještě něco: nečte tento blog nějaká veterinářka nebo odbornice z oblasti zemědělství? Nemohla by nás když tak poučit o významu antibiotik v krmných směsích pro užitková zvířata? Já jen, že mám pocit - a nemám čas to hledat - že v Evropské unii a tedy i u nás už bylo přidávání antibiotik do krmiva dávno zakázáno, ale nemohu to tvdrit s určitostí...
    KM

    Tuška řekl(a)...

    Ale jen pruďte, KM, pokud je to v takové příjemné, slušné a přínosné rovině, jsem za to ráda, víc hlav víc ví a více názorů je vždycky v pořádku :o)

    Nevím přesně samozřejmě, kde bere inormace Dr. Campbell-McBride, možná z výzkumů svých a jejího týmu v její cambridgské klinice.

    Já ale nevidím rozpor v tom, co je v úryvcích z knížky (potažmo průběžně v celé knize) a v tom, co píšete vy. Paní Dr. opakovaně říká, že každý má svoji jedinečnou mikroflóru, i když se stravuje velmi podobně.

    Co se týče ATB u zvířat ... nevím, jaké jsou směrnice EU, každopádně Dr. pochází z USA a nyní žije ve VB, která je součástí EU.
    Já ale po shlédnutí amerického dokumentárního filmu Potraviny nevěřím už ničemu, co tam se děje se zvířaty a rostlinami a celým potravinářským průmyslem ... bylo mi z toho na zvracení. U nás to nebude za čas o moc lepší, myslím ...

    Můj taťka chová krávy na maso, samozřejmě, že do krmiva nepřidává ATB, má je přes rok na pastvě, jen v zimě ve chlévě, to je krmí senem, šrotem apod ... ale náš zvěrokékař antibiotiky nešetří ...

    Jak je to ve velkých zemědělských společnostech, to netuším, ale nedělám si iluze ...

    S tou hormonální antikoncepcí ... i já jsem se docela vyděsila, když jsem si přečetla, jaký to má podle Dr. vliv na střevní flóru.
    Byla jsem jedna z těch, co braly hormonální antikoncepci více než 10 let.

    Když o tom ale přemýšlím, tak mi to připadá logické.
    Všechny léky mají vedlejší účinky, obzvlášť když se berou dlouhodobě a já osobně vůbec nevěřím lékařským prohlášením, že brát antikoncepci je nejen bezpečné, ale dokonce i zdraví prospěšné ... podle mě si to vždycky někdy někde vybere svoji daň. To samé platí o antiepilepticích a jiných lécích. Na to nepotřebuji vystudovat medicínu, ani žádné vědecké výzkumy.

    Je to samozřejmě jen můj názor, ale farmaceutická lobby je hodně silná na to, aby se k pacientům a někdy možná i k lékařům dostávaly jen polopravdy.

    Tuška řekl(a)...

    Pokračování pro KM:

    Mám ještě jednu otázečku, jestli si někdy uděláte čas na odpověď ... ten termín "střevní dysbióza", ten je tedy mylný? Něco takového neexistuje? Pokud ano, dá se to podle vás, či českých lékařů léčit? Dá se to poznat, že tím člověk trpí?

    Já vím jedno - jakýkoliv lék si vezmu - ať proti bolesti, na deprese, proti početí, drogu, alkohol, to všechno ovlivňuje moje vnitřní orgány, velmi často nervovou soustavu ... a to všechno ale nejdřív musí projít trávicím traktem, aby k tomu působení vůbec mohlo dojít. Každý lék je chemická záležitost, která našemu tělu není vlastní. Přes trávicí soustavu tedy teprve působí všechny možné léky.

    A tedy, aspoň podle mě, je pravděpodobné, že podobně působí i strava - ta není obvykle tak toxická jako léky, takže to jde po kapkách, buď k horšímu, nebo k lepšímu, podle toho, jak se stravujeme. Ale pozitiva i negativa naší stravy se hromadí a jednoho dne to může "bouchnout".

    Nebo to tak není, že co si vložíme do úst, ať už lék nebo jídlo, že se to na nás nějak dříve či později odrazí???
    Nebo vliv stravy na naše zdraví přeceňuji?

    V poslední době mě překvapil jeden příklad - na štěstí pozitivně:

    Mám známou, která je těhotná. Od dětství trpí na šílené, ale opravdu šílené zácpy. Ty se teď v těhotenství ještě zhoršily. Protože už nevěděla kudy kam, nechala se přesvědčit, a na mou radu začala snídat lehkou zeleninovou polévku, místo jogurtu. Celkově mléčné výrobky stáhla cca o 50%, zejména bílé jogurty s živými jogurtovými kulturami, kterých jedla velké množství, protože jsou přeci na zácpu doporučovány.

    Nevím, co z toho zabralo, možná obojí, ale téměř okamžitě (snad během dvou dnů) začala ona těhulka chodit na záchod obden a po dalších několika dnech každý den. Mluvily jsme spolu nedávno a ona celá nadšená nemůže ani uvěřit, že je něco takového možné, když pro ni jednou za 4 - 5 dnů nebylo nic neobvyklého, řekla bych, že spíše norma.
    A to prosím žije s doktorem, který se prý podivuje nad tím, jak to pěkně zabralo.

    Mně se třeba nikdy žádný lékař nezeptal na to, co jím, ať jsem šla s jakýmkoliv problémem. A to si myslím, že by třeba často mnohé osvětlilo. Přijde mi, že v současné době nikdo nehledí na stravu, na to, jak a co jíme, jako by to nebylo důležité.
    Na všechno je nějaká pilule, která izolovaně na něco zabere, ale často kolem sebe zanechá jinou spoušť, o které nás nikdo (lékař) dopředu neinformuje, nebo o ní ani neví.

    No, nějak jsem se rozepsala, doufám, že to nevyznělo moc útočně, to by mě mrzelo, já jsem ráda, že občas usměrníte, KM, moje někdy vletné úvahy tvrdými vědeckými fakty (a přesto si myslím, že ani ona nejsou všechno :o) ...

    ... já si spíš stýskám nad neutěšeným zdravotním stavem celé mojí rodiny a nad bezradností mojí a často i lékařů ... a někdy i nad jejich zaměřeností na jeden problém a tím, že opomíjejí to, že člověk je celistvá bytost, je to celek, kde musí být všechno v určité harmonii, jinak dojde k vychýlení na tu či onu stranu. Obzvlášť když ta dysharmonie trvá delší dobu ... ale to už jsem se zase dostala trošku někam jinam :o)

    Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...