Hlásím, že se nám daří nejen se lžičkou a jogurtem, ale i s chlebem!
Většinou ho rozkrájím na štráfky a dávám Ninušce ukusovat. Tentokrát, tedy ne poprvé, samozřejmě, jsem jednotlivé štráfky rozkrájela ještě na tzv. ovečky.
Ovečky jsou malé čtverečky chleba. Vždycky nám je s bráchou krájel děda na snídani, když jsme se u něj dívali na Studio Kamarád :o)
Ne, že by Nina už takhle nikdy nejedla. Ale u ní se to střídá, chvíli jí sama, rukama, a pak to zase nejde. Tak to necháme a po nějaké době zase zkoušíme. Často se mi zdá, že něco umí, a pak to zase zapomene nebo to nechce dělat ... nevím.
Teď je vidět, že by se radši nechala krmit, přeci jen zvyk je zvyk, obzvlášť, když je pohodlný :o) Ale když jí vytáhnu ruku z podstolu a řeknu "papej sama", ze začátku trochu neochotně, postupně stále ochotněji, jí!
Je moc dobře vidět, jak si na tom trénuje jemnou motoriku, jak se vzteká, když jí kousek chleba spadne do dlaně a tím pádem nejde prsty strčit do pusy. Na ničem jiném si ji nenatrénuje, protože ruce odmítá používat, takže tohle je fakt super!!! :o)
Jojo, málem bych zapomněla, drze jí sekunduje Tonda :o)
"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)
6 komentářů:
Náádhera!!!! Mám radooost!!!!
Luci, nadhera. Pokracujte a neprestavejte, delate mi radost. Jinak u vas se tomuto rika ovecky? Slysim prvne. U nas se tomuto rika vojaci a delavala nam je babicka - ctverecek chleba, trosku slaninky a kolecko kysele okurky. Mnaaaam nadelala jsi mi chute. Jeste kdyby mi to takto krasne nekdo nachystal.
A u nás jsou to rybičky:-)
Maminka nám říkávala rybičky, babička mluvila o ovečkách a táta dával vojáky :) znám všechny výrazy :)))
sousta-nebo ukusovat ?
-obojí má svá pro a proti. Tady jsme my kdysi udělali chybu, že jsme preferovali jednotlivá sousta. Později byl problém vysvětlit Pétovi co obnáší ukousnutí čehokoliv. Jídlo skousnul zubama a vlastně pohybem hlavy (trhnutím) urval. U chleba není problém, ale takový rohlík už potom ano. Dostává se mu do úst pak často větší sousto, než je třeba. Další věc, odbývá žvýkání a chce polykat. Prsty by mě nestačily kolikrát se dusil :(
Nejhorší to zatím bylo loni v lednu, kdy spolknul sice malý kousek řízku, ale nedokonale rozkousaný a jak se dusil, tak kousek vdechnul. Co povídat skončili jsme na plicním. Takže u nás jídlo jedině s dozorem.
To žvýkání je moc důležité i z toho hlediska, že mentálové bohužel i brzy přijdou o zuby. :( Ustní hygiena není dostačující, ošetření většinou pouze pod narkozou a pak už je to o dr. zda se snaží (zub opraví), nebo zub rovnou vytrhnou.
Péta měl/má tu smůlu, že se mu kazí krčky zubů. Než jsme se odstěhovali na Moravu, tak mu zuby opravovali nejdříve v MO a posléze v UL. Jednou mu NARÁZ vytrhnuli sedm zubů :((((( ted jezdíme do Brna a jsem velice spokojená, zuby opravují.
Koukám jsem se nějak rozpovídala, ale snad to aspon někomu bude k něčemu dobré.
Krásne! Aj Niki takto papá chlebík. U nás sú ovečky- vojačikovia :)
Úžasné, a u nás to byly husičky nebo lodičky. :-)
Okomentovat