"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

15. března 2011

Jak je Nina šikovná a jak se baví

Myslím, že jsme zase trochu pokročily v chůzi po schodech.
Sice s příchodem zimy a mnoha vrstev oblečení přestala Ninuška střídat nohy do schodů, což už předtím dělala úplně normálně, ale utěšuju se tím, že s odložením zimních burnusů a bot snad zase začne.

Určitě se ale zlepšila její stabilita a koordinace na schodech. Až jsem si dovolila ji zkusit pustit. Musím ji sice pořád připomínat, že se má držet a nezastavovat se, pokračovat a koukat, kam šlape, nejde to každý den, ale trénujeme.

Jeden den mi krásně reagovala na pískání. Když jsem pískla, zdolala jeden schod. Ale upustila jsem od toho, přišlo mi to jako na psa. Tady v tom videu to v první části taky ještě praktikuju, ale už běhěm natáčení jsem přestala, fakt mi u toho bylo docela trapně :o)

Toto video je sestříhané ze tří, jak jsem natáčela postupně skoro celé schody v našem domě běhěm jedné chvíle, kdy jsme šli ven. Ale protože byly velké prostoje vždy na podestě, kdy mi dalo vždycky hodně práce Ninušku přimět, aby pokračovala a přestala se na ní kinklat, ty nudné části jsem vytříhala.

Takže, myslím si, že úplně sama by to zatím nedala,  musím ji stále sledovat a upozorňovat na to, že má pokračovat, navíc ne každý den se takto zadaří, někdy se bojí víc a chce držet za ruku, ale pokroky tu určitě jsou!
Co myslíte?


Další dvě videa ukazují, že se opravdu objevují, vytrácejí záliby a zase po (dlouuuuhém) čase vracejí.
Jak jsem byla před pár dny překvapená, když jsem Ninu potkala s novinama v ruce!
Opět si k nim skoro po třech letech sedá, šoupe s nimi po zemi, muchlá je, někdy se jí podaří i kousek utrhnout. Dokonce jsem už dvakrát vytahovala hnusný žvýkanec novinového letáku z pusy, naštěstí to není obsese, spíš náhoda.

Co mi jako náhoda nepřijde jsou její trhavé, škubavé pohyby ručičkama, to jak noviny muchlá, dříve nedělala, spíš je trhala, žvýkala a plivala ...




Tady se ji snažím přimět, aby sama vylezla z bazénku s míčky. Bohužel se sama bála zvednout nohu a překročit ho. Jakmile jsem jí podala ruku, okamžitě pěkně zareagovala ... no nic, budeme trénovat, zas taková výška to není, ne?

Jo, holky, a prosím vás, nepište mi, že zbytečně moc mluvím ... já vím, taky to tam slyším, to jsem prostě celá já :o)))

1 komentář:

AndyPan řekl(a)...

To natrénujete!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...