Duben začínám v SPC prací - učením - mučením ... říkejte tomu, jak chcete. Tohle je z toho všeho ještě to nejlepší, jen kdyby mě nechali hrabat se v písku samotnou ... ale to ne, prý bych měla dělat nějaké kroužky nebo co ...
Obvykle ráno posnídám, odpoledne se jdu projít s tátou (teda většinou s mámou :o) a večer to zalomím v obýváku na gauči. Už opravdu neusínám mamce na rukách, je mi totiž pět, na to jsem vážně trochu stará.
Tady vyrážíme na oslavu Mirek - babičky a prababičky. Jdu tam zvesela, ale nevydržela jsem, normálně jsem odpadla.
Od března zase chodím na koníky. Však jsem starej mazák, vždyť už začínám třetí sezónu!
Mamka tady už psala, že jsem se sešla v Klatovech se dvěma kamarádkama, kam za námi přijel pán, co nám šije ortézky. Dnes nám přišly konečně!!!
Řeknu mámě, aby o nich něco napsala. Jsme z nich všichni trochu rozpačití.
Toto je sólo akce naší mamky. Son-rise workshop v Praze. Prý si to tam děsně užila :o)
Užíváme každý sluníčkový den - po té zimě je to balzám i pro mě!
Zase trénink chůze poschodech s tátou - to vypadá, jako by se mnou chodil ven jen tatík, ale není to tak úplně pravda, jen mě s mámou nikdo nefotí :o)
Dole pak jdeme na oslavu narozenin strejdy a bratránka. V těch taškách máme dárky!
A zase s tátou na prochajdu, aby se to nepletlo, koukám na obrázky ... kampak asi půjdeme?
Vlevo nahoře, vidíte, jak tam táta máchá tou plenkou? To mi docela drsně utírá pusu, prý jsem oslintaná a už ho to nějak rozhodila. Já nevím, co furt maj. Máma mi dokonce dala i indiánský jméno - "Mokrá brada"! Docela voražená, co?
Večerní rituálky před usnutím. Jo, Krampola docela můžu :o)
Opět koníčky, lépe řečeno kobylka Karolína. Vždy se mi na koni chce spát, jak to tak pěkně pomalu houpe. Proto ten unylý výraz!
Tady vyrážím autem s mamkou a babičkou do Kauflandu na nákup. Je hezky a já si to docela užívám. Sice už to tam pak na mě bylo dost dlouhý, ale když mě vysvobodily ženský z fronty u pokladny, tak jsem si to tam pěkně prošla :o)
No jo, Velikonoce! Vejprask! Letos se u nás dveře skoro netrhly!
U dědy a babi na farmě. Dědeček se mi zrovna věnuje a povídá si se mnou.
Cesta z domova na farmu. Mamka dokumentuje někdy úplně vše. Po schodech mě teď naši pouští docela často samostatně, moc se mi to nelíbí, ohlížím se po ruce ... ale zvládám to, jak se dá.
Tady už jsme u babi s dědou. Jsou Velikonoce, všichni si povídají a každý mě chce chovat.
Takto mě mamka nafotila, když jí zdrhám do dáli. Ani ne tak zdrhám, jako klidně odcházím, ale na volání se prostě neotáčím, protože vím, že by mě zadržela.
Já chápu, že ji štve, když věší prádlo, že při každém kuse musí za mnou běžet, protože mám namířeno rovnou na silnici. Ale já chci taky trochu svobody, ne?
Přes den si hrajeme s mamkou různě :o) Ale večery jsou podobné - když nemůžu usnout na gauči, odcházím do pokojíčku na deku, kde se obvykle převlékám. Tam se mi taky spí dobře :o)
2 komentáře:
Krásná dubnová reportáž.
dokonalá reportáž!
Okomentovat