Jak si máma užila dovolenou :o)

Tento blog je sice věnován primárně Ninušce a věcem kolem ní, ale protože já jsem vlastně taky taková "věc kolem ní", rozhodla jsem se, že se s vámi podělím o své skromné zážitky a fotky z dovolené.
Doufám jen, že to zas až tak moc nenabourá ráz tohoto blogu, kdo nechce, nemusí číst, ani prohlížet, samozřejmě.

A protože tato dovolená proběhla bez Ninušky, strávila jsem ji v Chorvatsku jen s mojí maminkou, opravdu skoro všude vystupuji na fotkách v hlavní roli JÁ :o)

Tak abych jen připomněla pozadí celé akce ...
Už po Novém roce jsme se s tatíkem rozhodli a dohodli, že letošní léto strávime dovolené odděleně. On pojede v červnu se svým bráchou na 14 dní k rodičům do Rumunska a já pak v červenci s mamkou na 8 dní do Chorvatska. V nepřítomnosti jednoho z rodičů se o Nindu samozřejmě na plný úvazek staral ten zde v Čechách přítomný :o) 
Tatík si tedy musel opět vzít dovču, aby si to s Nindou užili bez mámy nonstop. A prý ano, prý si to užili opravdu skvěle, vše zvládali bez nejmenšího úskalí, bez záchvatu, bez zácpy, v naprosté pohodičce, vyprocházkovali se, vypouťovali se ... no prostě jedna báseň ... prý.

Nemám důvod jim samozřejmě nevěřit. Škoda jen, že v neděli, v den, kdy jsem se brzy ráno vrátila, Nina pro jistotu absolvovala hned tři záchvaty a odpoledne prospala. Taky jí začala zácpa, kterou jsme teprve dnes, v úterý, rozdejchali, dokonce se jí dnes při "tlačení" spustila krev z nosu a ve finále jí zřejmě ten tlak do hlavičky způsobil zase záchvat, na štěstí dnes jen jeden (tato moje teorie konzultována s lékařkou). Obcházím s ní na začátku prázdnin objednané lékaře (endokrinologie) a nestačím se divit, co se na nás zase hrne, ale o tom někdy jindy a na jiném místě.

Trošku jsem pomotala chronologii, protože jsem hned na úvod poinformovala o svém příjezdu ... tak tedy zpět na začátek - letem světem 7 dní v Chorvatsku (ten 8. den patřil cestování tam a zpět :o)
Sedm dní lenošení, vyspávání, hovorů s mamkou, plánování všeho možného i nemožného, plavání v moři a opalování se, přecpávání se na snídani a na večeři, zmrzlinování ... a čtení a čtení a čtení knížek. Přelouskala jsem jich šest. Sedmá byla o výživě s recepty, takže tu jsem procházela průběžně sem a tam, už jsem ji měla rozečtenou doma.
Mamka přečetla knížky jen dvě, třetí začala až poslední den, ale zato ty dvě byly hrozně silný (já je už četla dřív), takže celkem hodily něco málo přes tisíc stránek textu. To je taky slušnej výkon, ne?

A konečně k fotkám:

Tento mladý muž s loutkami nás zaujal hned první den. Pouštěl na chodníku z kazeťáku klasickou (ale známou) hudbu a loutky - muzikanti virtuózové - skvěle hrály na hudební nástroje - křídlo, housle a saxofon. Byl dobrej a měl to pěkně zmáknutý, loutky "se hezky chovaly" k dětem, kterým se samozřejmě líbily. Moc nás to s mamkou pobavilo.
Mám i kraťoučké video, tak až ho nějak zpracuju, možná mi to nedá a hodím ho sem na blog pro zpestření :o)

No a tady už je hvězda, máma v akci.
Zmrzliny teda byly vynikající. Každý den jsem měla jednu k obědu, občas odpoledne i druhou - ať žije zdravá výživa :o)))
Jinak chorvatsky se zmrzlina řekne "sladoled" a cukrárna "slastičárna". Tato dvě slova jsem zvládla velmi rychle. A taky poděkovat za zmrzku umím - "chvala".
Všude rostly bylinky jako je bobkový list, rozmarýn apod., ze stromů třeba fíkovník, což nás s mamkou fascinovalo. Pár kilometrů na jih a co všechno nevyroste :o)

Tady jsem ještě drobátko zdokumentovala chorvatskou flóru.

Jak jinak - pláž. Bez ní by to ani nešlo. Salinita Jadranu je prý 38%, což nás s mamkou dost překvapilo a zdůvodňuje to to, že nás voda hrozně nadnášela, fakt by byl asi problém se tam utopit. Středozemní moře kupříkladu má soli prý jen 12%, což je rozdíl a je to asi i důvod, že se mamce v Jaderském moři dost lepší lupénka na chodidlech.

Bohužel, krásných slunečných dnů jsme měly poskrovnu - jen asi tři. Zbytek byl už pokažen přeháňkami, i bouřkami. Jeden den jsme dokonce na pláž nešly vůbec. Proto ani opálení není takové, jaké mohlo být ... ale co, s počasím nehnem ...

Společné foto na pláži a také na kávičce :o)

Toto je hotel Slaven v Selcích, ke kterému patří i pavilony, kde jsme bydlely. Do hotelu jsme chodily na snídani a na večeři.
Jedna fotka v plavkách, abyste neřekli, že jsem tam chodila furt oblečená :o)

A pak ještě 2 fotky z "pěší zóny", kde je zákaz zastavení. Značku jsme vyfotily zblízka i s upozorněním na možnost odtahu auta. Jak byla značka respektována místními obyvateli je z fotky zřejmé :o) To nás velmi pobavilo!

Toto je už náš poslední den dovolené, kdy jsme byly jako bezdomovkyně. Klíče od pokoje jsme musely odevzdat už ráno v devět, ale odjezd byl z jiného hotelu až v sedm večer. Aspoň že bágly nám naložili do autobusu už ráno. Takže jsme se s příručním zavazadlem toulaly po pláži, po promenádě a po pobřeží ... tedy, ehm, to byl plán.
Bohužel se rozpršelo, rozbouřilo a půl dne tohle ubrečené počasí vydželo. Všichni hosté, včetně nás, kteří ten den odjížděli, tedy postávali, posedávali, polehávali, pospávali na recepci hotelu, kde se dalo ... vcelku nám to pokazilo dojem z dovolené, ale už je to pryč.

V jednu chvíli, když se udělalo pěkně, jsme vyrazily s mamkou na oběd - na pizzu. Zbytek dne jsme strávily víceméně čtením knížek a povídáním si.
Nohy bolely a byly nateklé z toho sezení ještě dříve, než jsme se usadily v autobuse. Ale nakonec jsme cestu přečkaly a zvládly dobře, zkoukly jsme Román pro muže na autobusovém videu, pospaly si, ... a těšily se domů - na manžele, na Ninušku, na svou vlastní postel, na svůj vlastní záchod, na svou stravu ...

Ale jinak to bylo fajn!!! A jsem moc ráda, že jsem jela a že jsem se vymanila aspoň na chvíli z toho zajetého domácího stereotypu, i když o to větší čeká doma na člověka nával povinností!