Dobrou chuť :o)

Opět se mi nashromáždilo pár obrázků s jídly za srpen a září. Kdo má "chuť" se může mrknout :o)

Na prvních fotkách máme s Ninuškou pokrájená kachní prsa s kaší z dýně hokaido, napařenou zeleninu a kvašenou řepu (s ředkví, která ale chytla barvu řepy :o).
Tatík měl kachnu, tak jsme si daly s ním, abysme aspoň občas měli něco společného.

Toto je dezert, jak jste asi poznali. Dušené ovoce s řasou agar-agar, která má želírovací schopnosti. Krásně to ztuhlo. Krájela jsem kousky a polila jsem je vždy sladem (ovoce jsem totiž při vaření nedoslazovala) + tahiny (sezamový krém).
Nebylo to špatné, jen bylo vtipné to, že jsem to Ninušce musela rozmačkat vidličkou, samotný kousek ztuhlého ovoce z pusy plivala ven :o)

Palačinky z těsta, kam jsem dala půlku mouky špaldové a půlku kukuřičné. Dělaly se hezky, plnila jsem je pak luštěninovou pomazánkou a zeleninou.

Po delší době jsem se zase odhodlala udělat nějaký moučník, a to buchtu z dýně hokaido.
Přidávala se tam ještě kromě nastrouhané dýně špaldová mouka, slad a jablečný koncentrát, olej a mleté ořechy. Chuťově dobrá. Možná někomu mohla připadat míň sladká, ale mně to vyhovovalo. I Ninuška ji jedla a téměř celá naše rodina si pochutnala :o)

Zase mňamka pro Nindu - je to sojový dezert, něco jako puding - to je to v té krabici. Uvařila jsem jáhly, tak půl hrnku a přidala jsem půlku toho pudingu. Ono to přes noc zhoustlo a hezky se to spojilo.

Teď si uvědomuji, že jsem dělala i kroupový puding - rozmixovala jsem uvařené kroupy a smíchala s pudingem, který jsem udělala z kukuřičného mléka a bio pudingovým práškem + osladila sladem. Ale ten jsem zřejmě zapomněla vyfotit!

Kukuřičné těstoviny s uzeným tofu (tempehem) a pórkem - nahoře.
Dole pstruh s dušenou zeleninou a kuskusem.

Sváteční talíř - vařila jsem pro návštěvu, pro svoji sestřenici.
Měly jsme rýži basmati (původ z Japonska) a bezpluchý oves, k tomu kaši z hokaida, napařenou brokolici, květák, dýni a petržel a ještě uzený tempeh. Samozřejmě na listu čínského zelí bylo trochu kvašeného zelí a k tomu zeleninový salát - nastrouhaná mrkvička, kedlubna a pórek, zakápnuté umeoctem. Porce jako pro 3 chlapy :o))))
A to jsem ještě neřekla, že jsem dělala i polévku - čočkovou se zeleninou. Jedly jsme to na 3x.

I snaha se počítá a cení :o) Nině to samostatné jídlo pořád ne a ne a nejde.

Oves s dušenou zeleninou, plátky doma vyrobeného seitanu s pórkem a napařená zelenina.

A toto je "seitan". Dá se koupit, ale dá se i vyrobit doma. A je to úplně lehké. Zastupuje bílkovinu, takže se dává k obilí, ale i k luštěnině klidně. Dělá se z pšeničné bílkoviny, vody, špaldové mouky a sójovky.

Těsto se nechá bobtnat asi hodinu a pak se půl hodiny vaří v zeleninovém vývaru. Já z toho udělala 4 koule, jako je ta vlevo nahoře a postupně jsem je přidávala do jídla nakrájené na plátky.
Výborné jsou trošku osmahnuté, zakápnuté z jedné strany sójovkou a z druhé (při obracení) umeoctem. Přihodím k tomu vždy pórek a podusím ho. Tuhle jsem si uděala takový burger - chlebík, lehce potřít luštěninovou pomazánkou, poklást seitanem, na něj ten pórek, na něj kvašená zelenina (ředkev, mrkev, cibule) a přikrýt to listem čínského zelí.
Je to fakt chuťová bomba :o)

Zde jsem si nafotila, jak připravuji pickles.
Nastrouhala jsem červenou řepu, do druhé misky ředkev, do třetí nakrájela cibuli.
Posolila jsem zeleninu mořskou solí. přidala cibuli a pořádně prohnětla, až z toho při mačkání tekla šťáva.
Nacpala jsem vrstvu řepy do láhve a pořádně upěchovala, potom na ni vrstvu ředkve a zase vrstvu řepy, vždy řádně upěchovala - ten tlak je důležitý.

Plastové víčko jsem zabalila do mikrotenového sáčku, protože mikroten je chemicky stálý, a víčko v sáčku jsem položila na upěchovanou zeleninu. Nakonec jsem to zatížila menší sklenicí naplněnou vodou. Když jsem to dělala příště, zatížila jsem to slenicemi dvěma - druhou jsem postavila na první.
Obalila jsem vše utěrkou, aby to bylo ve "tmě" a postavila na ledničku. Je třeba ke kvašení teplo, nebo aspoň pokojová teplota.
Nechala jsem to kvasit 3 dny. Potom jsem zeleninu nacpala do menších sklenic a dala do ledničky. Chlad zabrání  dalšímu kvašení. A bylo hotovo :o)

Toto byly noky z ovesných vloček, tuším, se smaženou cibulkou a "slaninou" v podobě nadrobno pokrájeného celere. Doplněné sójovkou a uzeným tempehem. Mělo to fakt dobrou chuť, skoro jako "slaninové" :o)

Tož takto s Ninou hospodaříme a jíme. Nina je, co se zažívání a vyprazdňování týče, naprosto v pohodě.
Většinou jí pěkně. Občas má den nebo dva, kdy moc nechce jíst teplé uvařené jídlo a pořád chodí do kuchyně a chce chleba. Nevím, čím to je. Jestli jí to konkrétní jídlo, co má uvařené, nechutná, nebo jestli si vzpomene občas na "staré dobré" časy s jogurty a chleby jako jedinými potravinami, které jedla ... nevím. Naštěstí se to vždy vrátí do současných kolejí.

Jogurty ani jiné mléčné výrobky už stoprocentně neměla minimálně měsíc. Předtím, od června, kdy jsme začaly s tímto stravováním to bylo velmi zřídka, jednou dvakrát do týdne pár lžiček.

Nakonec se naučila sníst Orfiril (antiepilék - tobolka plná drobounkých bílých kuliček, které z tobolky sypu na lžičku nějaké dobroty obvykle) i nasypaný na chlebu s pomazánkou. Zamačkám jí ho do ní a řeknu jí - moc nekousej, polykej, máš tam léčky - a Nina to zblajzne, ani se nezarazí :o)
A úplně nejlepší je podávat léky na lžičce kaše, ať už nasladko nebo naslano, to je ideální konzistence :o)