Tohle úsloví na nás s Ninuškou teď sedí jako vyšité.
Vezmu to zkrátka, protože ani nemám moc chutí na rozepisování.
Ve středu jsem šla v práci do hodiny, a protože už bylo po zvonění a na mě čekali "moji" opraváři a zedníci, které se snažím ne vždy úspěšně zaujmout angličtinou, zrychlila jsem krok, aby zatím nezbořili podkroví, kde máme třídu. To jsem ale neměla dělat. Měla jsem k nim dojít pomalým krokem.
Nějak jsme totiž špatně došlápla, zakolísala jsem na podpatku či co a podvrtla si nohu. Ani jsem nespadla, nic, jen jsem si už na tu nohu pak nemohla stoupnout. Začala jsme se chytat zdí, sykat bolestí a skákat po jedné noze.
Naproti mě stála naše zástupkyně se dvěma dalšími kolegyněmi, takže se ke mně naštěstí hned hrnuly a pomohly mi. Prý to byl pracovní úraz v přímém přenosu, prohlásila zástupkyně ...
Bolest to byla děsná. Manželovi ani mamce jsem se samozřejmě nedovolala. Na štěstí mi byl sehnán náš pan školník, který mě odvezl k lékaři, pak ještě do okresního města na rentgen a nakonec domů. Pomáhal mi, pajdavé, skákájící po jedné noze všude vejít, vyjít a vlézt. Díky mu!!!
Zlomenou nohu naštěstí nemám, takže sádra se nekonala ... aspoň něco. Jde o výron a otok v oblasti "Schopartova kloubu" ... hmm, ani jsem nevěděla, že něco takového máme v noze.
Naši mi večer dovezli od nich "z farmy" berle, abych se mohla aspoň přemístit po bytě. Bolí to stále jako čert, ale má to na štěstí zlepšující se tedenci! Leduju, nohu mám nahoře, snažím se nechodit ... což moc dobře s Ninou v zádech nejde.
Byla jsem trochu nervózní z toho, jak to udělám právě s Ninuškou. Mám samozřejmě pracovní neschopenku a Nina je doma, protože paní asistentka má nemocnou holčičku a je na ošetřování. Naštěstí mi pomáhá moje babička a můj taťka, kteří u nás dnes postupně byli, než přišel manžel z práce.
On totiž nestačil ten můj úraz. Ninuška najednou z ničeho nic v noci dostala horečky a záchvat - samozřejmě. Takže jsme čípkovali, dělali zábaly, podávali léky ... manžel mi všechno nosil a já to organizovala a prováděla jednotlivé úkony. Fakt krize.
Přes den se u ní střídaly návaly horeček a menších a větších teplot. Hodně spala, málo pila a jedla. Jídlo jsem neřešila, pití jsem do ní dostávala stříkačkou. Nebylo to nic moc, ale aspoň něco. Babička nám uvařila vždy oběd - ten náš zdravý. Tatík si musel poradit sám.
Teď si jdu už lehnout. Držte palce, aby dnešní noc byla klidnější, aby se té naší kočičce ulevilo!
Jedna fotka, kterou prý náš tatínek musel udělat. Ještě vtipkuje, takže je to dobrý. Prý jsme úplně stejné :o)
11 komentářů:
Holky, brzo se uzdravte. Krásná fotečka, taťka má pravdu, to se nedalo nevyfotit :))))))
Přeji Ninušce i tobě brzké uzdravení. Máša
Jé Luci no to je nadělení,holky jedny:-)Ještě že to není zlomený Luci ,to by bylo mnohem horší se sádrou atd..Ninušky je mi také moc líto,ale třeba to byla jen nějaká virozka a bude brzo dobře...přeji taky brzské uzdraveníčko!!!!☼
Tedy Lucko, vy si to vybíráte. Ještě, že to alespoň není zlomené. Chudinečka Ninuška!Tak hlavně ať klesnou ty horečky a není další důvod k záchvatům! Mmch - je vidět, že tatík má ještě stále smysl pro humor - při té vší smůle ;-).
Tedy Tuško,že Vy to musíte mít vždycky "ták komplikovaný".Ách jo :-( .
Přeji brzké zotavení,oboum!
ojoj baby, rýchlo sa dajte obe dokopy
I já se přidávám s přáním brzkého uzdravení.
Zdravte se holky, držím palce, určitě bude líp! Anny
Přeji brzké uzdravení, fotečka je nádherná.
Brzy se uzdravte!
Fotka od taťky je super:-). Ale jako fakt jste stejný. Ninuška je ti hrozně moc podobná.
Samozřejmě taky přeji, ať jste obě co nejdříve fit.
Okomentovat