V poslední době jsem pár příspěvků věnovala spíš sobě a blížícím se událostem v naší rodině. Na Ninušku jsem ale nezapomněla, to se nedá :o) I když to možná tak vypadalo ...
Také jsem si uvědomila, že už jsem hodně dlouho nenatočila a hlavně nepublikovala žádné videjko, na kterém je Ninda v hlavní úloze :o) Ono totiž není až tak moc natáčet ... nějaké extra dovednosti, které bych oslavovala, se neobjevují, co se týče šikovnosti, tak nějak je všechno při starém.
Trošku se možná Ninuška zlepšila při chůzi ze schodů, kde ji podporuji, aby se držela a šla sama. Ale to většinou s sebou nemám foťák, čili toto zdokumentované nemám. A Ninda je zas takový lumpík, že z toho není nijak odvázaná, že jí jde něco, co dříve nešlo, a pořád se pokouší mě chytit za ruku - myslím, že se u ní mísí pocit nejistoty s lenivostí se snažit :o)
Fakt ale je, že co se týče nálady došlo ke změně významné.
Od toho jejího pročištění (18. 6.) se jí zminimalizoval počet záchvatů, zpočátku na 3-4 denně (z minimálně 30) a nyní už asi 7 týdnů je bez záchvatu úplně!!! To se nestalo ještě nikdy od jejích 2 let, kdy se u ní epilepsie projevila. Skoro 2 měsíce bez záchvatu je sen, ve který jsem už skoro nedoufala. Ťukám a vy ťukejte se mnou, abych to nezakřikla!!!
Spánek se upravil také naprosto úžasně. Kde jsou ty doby, kdy nám v dubnu, květnu spala kolem 5 hodin denně! Teď usíná sice na můj vkus dost pozdě, až po 10. hodině, někdy hodně po 10. hodině, ale je večer hodná a posedává s námi na gauči. Zato ráno vstává obvykle až po 7. hodině, někdy i déle, a navíc s námi vydrží v posteli třeba do 8. Nedávno jsem s ní vstávala i v půl deváté, a to prosím opravdu spala :o)
Navíc si skoro každý den odpoledne zdřímne na zhruba 2 hodiny. Spala by i déle, ale to už ji jdeme budit, aby zase večer usnula. Pravda je, že když někdy z nějakého důvodu neusne (třeba výlet, nákupy apod.), večer zabere mnohem dříve. Klidně bych ten odpolední spánek zrušila, aby večer dřív odpadla, ale bohužel, doma ji nejde udržet vzhůru.
A s tou vší pohodou souvisí samozřejmě i její téměř pořád dobrá nálada. Ráda a často se s námi mazlí a "líbá", máme ji pořád na klíně, je stále usměvavá a veselá. Když se zlobí, tak jen na chvilku.
Rozčiluje se hlavně u jídla, což je jediná věc, která mě mrzí. O prázdninách se dost zasekla v jídle.
Už se to trochu projevovalo před tím pobytem v Krči v polovině července, ale potom se vše ještě vystupňovalo a pár dnů mi nejedla skoro vůbec. Teď má dny, kdy jakžtakž sní 3 jídla denně, víc v žádném případě (kde jsou její svačinky?), ale největší problém jí dělá oběd.
S chutí jí v podstatě jen ráno (mmch, v noci nejíme už vůbec!!!), kdy má hlad, ale to jí stačí posnídat úplně v pohodě až v 9 hodin.
Oběd do ní cpu natřikrát a často si ho trochu vezme až odpoledne kolem čtvrté, když se vyspí, jindy třeba i vůbec. Večeři sní někdy více, jindy méně, záleží kdy a kolik měla oběda. Nejradši by měla zase pořád chleba (to už jsme tu měli!), na ten se chodí koukat k chlebníku. To já odmítám, takže na snídani a na oběd má vařené jídlo, ale k večeři jí ho dávám, aby měla nějakou radost a aby se na noc najedla. Takže večer obvykle jí také s chutí, jen se různí množství.
A tak nezbývá než doufat, že se to zase jednoho dne upraví a Ninda bude papkat stejně hezky jako ještě nedávno. Ještě v červnu ve školce byla totiž hezky "oplácaná", zato teď je hubená jako "lunt". Jednak opravdu zhubla, a to z 19,5 kg na 17, 5! U mě dvě kila nikdo nepozná, ale u ní je to hrozně moc!
A navíc ještě do toho najednou dost vyrostla. Mikiny, u kterých jsem jí ještě v červnu ve školce ohrnovala rukávy, jsou jí teď akorát. Myslím, že co se týče výšky, by z ní nyní paní doktorka z endokrinologie měla radost :o)
Takže se na videích a na fotkách prosím nelekněte, co to tam vystupuje za kostlivce. V pase jí všechno plandá, v nohavicích nemá žádné nožičky, pusinku má hubeňoučkou ... ach jo ... ale jinak je fakt veselá a spokojená, tak snad jí nic nechybí ...
Na prvním videu je vidět, jak docela hezky jí. Měla jsme takovou radost, že jsem si to natočila. Má dny, kdy jí opravdu chutná, už se začnu radovat a pak bum - a zase pár dnů, kdy nechce a nechce ...
To, že ji krmím, vůbec neřeším, jsem ráda, že vůbec něco sní. Kdybych po ní teď chtěla, aby sama zkoušela jíst lžičkou, tak se nenají už vůbec, radši bude o hladu.
Toto video je trochu potemnělé. Takto nějak s námi Ninda tráví večery pod lampou :o) Je miloučká, lísá se k nám. Všimněte si, jak se teď "vyjadřuje" - "e e e e".
Pořád dokola celý den "e e e e" - vesele, vztekle, překvapeně, smutně. Lepší, než když mlčela jako ryba, ale jde mi z toho už opravdu hlava kolem. Přijde mi, jako by chtěla něco říct, nějak se vyjádřit ... ale nejde to :o(
Tady na videu mi musíte odpustit ten nepořádek, který je kolem Nindy :o)
Takto si teď Nina často hraje - pohodička, klídek, relax, váleníčko po posteli, má teď zase období klíčů, takže máme už dva na provázku, z toho jeden kolem krku, když někam jedem (taky může plíšky od piva - po těch se vrhá i v obchodě - vypadá to, jako by chtěla chlapům v košících ukrást pivo ... někdy pěkný trapas :o) A to jí vlastně stačí ke štěstí, kromě pusinek od rodičů :o)
Ninuška je teď prostě takové naše sluníčko - do slova a do písmene! Moc doufám, že jí to hodně dlouho vydrží!
"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)
Žádné komentáře:
Okomentovat