"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

2. září 2012

Letní pohodička

Jak dál jsme trávili už (bohužel) uběhnuvší prázdniny? Celkem v klidu. Tak třeba:

Další událostí prázdnin byla pro Ninušku i pro nás pouť, kterou v našem městě slavíme na sv. Annu, tzn. ke konci července. Ninda se chovala docela uvolněně a byla v pohodě. Sice občas sprchlo, ale přesto si stihla s taťkou zajezdit na autíčkách a zhoupnout se na houpačce. 
Fakt je, že se nám už výběr atrakcí zužuje, jak Ninuška roste. Ty miminkovské už jí jsou malé a do těch předškoláckých a školáckých ještě "nedozrála" :o(


Podnikli jsme pár dalších nákupních výletů. Ninda se ráda vozí ve vozíčku i v autě, kde to často "zalomí" :o)

Doma se pak v letošních parnech ráda válela po zemi, a to jen v tričku a plence. Podívejte, jak je dlouhá a hubená. Nějak se teď hrozně vytáhla ... a už to vůbec není naše miminko, ale velká holka! Vždyť jde zítra také poprvé do školy!!! 

Tady je ještě jedna - poslední návštěva obchodního centra v Plzni minulý víkend. 
Koupili jsme si v Asku skříň - nějak už nevím, kam ty věci dávat, natož teď, když zase musím oprášit ty miminkovské :o) A taky jsme se stavěli v OBI, kde jsme si nechali uříznout do té skříně police.

Ninda je pěkný horolezec - břicho nebřicho - pořád se po mě sápe ... :o)

A táta si užívá toho, že mu mamka neupíjí víno, takže využil možnosti si koupit stáčené (vlevo nahoře). Skoro každý večer si dá skleničku. Ještě dlouho si bude moci vychutnávat vínko sám ...

V předchozím článku s videjky jsem psala o tom, že se s námi Ninuška ráda mazlí a pusinkuje nás. Sedá nám na klín, kde si hraje a různě se k nám lísá. Mám to ráda, ale někdy mě (spíš mimi) už utiskuje trochu moc :o)
Naštěstí klidně vymění mámu za tátu, takže mě někdy musí tatík vysvobodit z jejího sevření :o)))

Hraje si s různými hračkami. Jsem ráda, že používá ručičky a uchopuje předměty, které ji zajímají. A hlavně, že má dobrou náladu!

Ovšem nade vším vedou klíče - hlavně od skříně. Měli jsme jich 8, teď už máme jen 3, nevím, kam se ostatní poděly. Nedávno jsme malovali, tak jsme doufali, že se najdou pod postelemi nebo za skříněmi apod., ale našel se jen jeden - ten třetí ... tak nevím.

Ninda chodí s tátou i se mnou do krámu - pořád děsně ráda. Jenže ráda by šla svou cestou ... Musela jsem se smát, jak taťkovi "šlape jako hodinky" :o)))

Večerní sedánky před telkou - v pyžamu, už umytá, napapaná, po lécích. Čekáme již jen na to, až Ninda usne ... což někdy ale vezme hodně času :o) Jak říkám - ona má však stále úsměv na rtech. Je to zlato :o)

Žádné komentáře:

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...