Vidina nepředstavitelného (82)

S radostí oznamuji, že v létě nastane něco, co si neumím vůbec představit!
Měla jsem s tím docela problém, takový ... jako ... etický - jestli je to spravedlivé vůči Ninušce a manželovi, ale protože mě celá rodina včetně něj podpořila (ano, i finančně), ... zkrátka ...

... v červenci pojedu s mojí mamkou na týdenní dovolenou k moři do Chorvatska!!!

Pořád tomu nějak nemohu uvěřit, je to ještě daleko. Ale v pondělí jsem zájezd zaplatila. Takže už tam musím!

Ninuška zůstane doma s tatínkem, který si v práci vezme na tu dobu dovolenou. Ani on nepřijde zkrátka, v červnu pojede s bratrem domů k rodičům, do Rumunska, skoro na dva týdny. A to já zase budu doma sama s Ninou. Tentokrát to s Ninuškou zkoušet radši nebudeme :o)
O ně dva strach nemám, zvládnou to spolu skvěle, manžel Nině bez problémů podává antiepileptika, i diazepam v případě potřeby dokáže aplikovat rektálně, budou spolu lenošit, to je jasné, vždyť bude léto a matinka taky hodlá relaxovat :o)

Já mám představu takovou, že budu spát a spát a spát celou dlouho noc na jeden zátah, budu si vychutnávat jídlo, které nebudu muset připravovat, povezu s sebou spoustu knížek a na pláži budu číst a číst a číst. A taky se budu samozřejmě koupat a opalovat. Výlety omezím na minimum, možná tak jeden za celou dovolenou, aby se neřeklo. Upřímně, já se chci prostě jenom válet.

Mamka byla na stejném místě loni s babičkou a moc si to chválily. Dokonce se tam mamče hodně moc zlepšila lupénka, která ji trápila hlavně na chodidlech a dlaních. Proto tam vlastně chtěla jet.
Říkám si, že i mně se možná vylepší kůži, protože v poslední době se mi na pokožce hlavy taky lupénka pěkně rozjela. Není to sice vidět, občas to mažu, pak to zmizí, ale je to prostě nepříjemné. Možná moře zabere i na mě :o)

To jsou tedy mé plány, přišlo to nečekaně.
Sice jsme o tom mluvili už trochu loni v létě, jako o možnosti, ale já to brala spíš jako takové neuskutečnitelné představy. Ještě před pát týdny jsem nechtěla ani slyšet, že bych do toho měla dát peníze, měla jsem pocit, že bych je měla využít nějak účelněji, rozumněji, nejlépe pro Ninušku. Nakonec mě všichni překvapili tím, že mě do toho přímo tlačili. A protože při zaplacení zájezdu do konce ledna je na něj sleva, zničehonic jsem se toto pondělí ocitla v kanceláři cestovní agentury :o)

Je škoda, že tam nepojedeme s manželem spolu, ale situace je taková, že nechceme na tak dlouho nikoho s Ninuščiným hlídáním obtěžovat, ono to s ní není úplně jednoduché, i když je to v podstatě zlatíčko. A potom ta její epi ... Manžel je zvyklý, jsou sehraní ...
A s mamkou to bude taky perfektní, je s ní legrace a rády si spolu povídáme.

Pojedeme autobusem přímo z našeho města, takže nikoho nebudeme obtěžovat s odvozy a přívozy, zkrátka budeme s mamkou úplně samostatné a samotné holky :o)

Kromě toho, že opustím Ninušku, mám ale ještě jeden problém. Nutně potřebuju zhubnout do plavek (které zatím nemám - myslím nějaké schopné) ještě aspoň 10 kg!
Krátkodobý cíl je stanoven, hurá do boje!

Lidi, já se asi fakt těším ...