Můj leden 2011

Tak už je zase měsíc za námi. Leden utekl jako nic, máma ke konci finišovala s uzavíráním známek pro pololetní vysvědčení. Ač nerada musela dát několik pětek a taky pár žáků neklasifikovala pro jejich nedostatečnou docházku do výuky. Do konce března je musí prozkoušet a dát známku.
Proto mě minulý týden hlídal hodně taťka, aby mamka měla klid a a čas na opravování písemek a slohových prací a taky na zadávání známek do počítače.

Ale od začátku.
Tady máme fotky ještě z 1. ledna, kdy jsme byli na novoročním obědě u babičky a dědy na farmě. Jako by to bylo před rokem ... a Vánoce před 100 lety :o)
To jsem ještě byla docela dost vláčná, protože jsem ještě nezačala snižovat dávku Topamaxu. To až od 10. ledna. Takže jsem se tam tak bimcala a chtělo se mi spát. K obědu jsem měla samozřejmě chleba s máslem.

Dneska bych si možná už ten oběd dala, začínám se totiž k velké radosti mých rodičů rozjídat a k obědu jsem měla několikrát už teplé jídlo. Máma jásá :o)

Doma trávím čas pořád hlavně na gauči a pak v koupelně. Mamka přišla na to, že mi stačí pobejt ve vaně jen tak na sucho, že se nemusím hned koupat, takže jsem tam teď asi tak tisíckrát za den. Stojím, ruce si držím za zády a tiše a soustředěně hledím do toho místa, kam odtéká voda, když tam je. Mamce pořád vrtá hlavou, co mě tam tak fascinuje. No, ale přece můžu mít nějaké tajemství, ne? Neprozradím!!!

Ty dvě fotky, jak tam spím, jsou focené u strejdy Honzy. U něj jsme byli na obědě v něděli 2. ledna. Já jsem si dala zase chleba s máslem, tentokrát s pažitkovým a pak jsem si schrupla. Nejdřív jsem ale mámu řádně poslintala :o)

Výjimečně si sednu nebo lehnu do sedacího vaku, kterej mi přinesl Ježíšek. Ale to hlavně, když mě tam mamka položí. Nějak jsem mu zatím nepřišla na chuť. Momentálně je nejvíce oblíbený naším Tondou, ten se na něm rozvaluje furt.
No a koupelna, vana ... jak říkám, každý den tisíckrát :o)

Tak tady se budu trošku chlubit. Začala jsem totiž letos jíst samostatně ... no, skoro :o)
A vypadá to, že mi to možná i vydrží. Zatím jsem to zkoušela s mamkou už víckrát, ale vždycky to bylo hodně z donucení z máminy strany a mně to prostě nebavilo. Teď se mi líbí, že jsem skoro samostatná a že si to jídlo můžu dirigovat sama, stačí, že mě máma diriguje ve všem ostatním. No ne?

Papám sama i u babičky, tam si pro kousky chlebíka chodím ke stolu. Všichni se můžou zbláznot radostí. Ale vždyť já jsem to uměla už dávno. Jen mě to nebavilo. To jsem blázen, jaký blbosti je dojmou :o)

V chodbě postávám před koupelnou, dokud mě do ní máma nepustí. Pak si zase užívám ... :o)
Jo, a abych nezapomněla. Zúčatnila jsem se taky s mamkou oslavy našeho kámoše Jiříka. Měl třetí narozeniny, tak jsem trochu zapařili. Více zde.

Jak říkám, gauč je dobrej společník. Dá se na něm dělat spousta věcí - od kvedlání, přes skákání, ležení, hraní si s polštáři, hopsání na zadku, spaní ... atd. Vytuhnu na něm docela často :o)

Tady jedno ráno, když jde máma do práce a nestíhá se namalovat a učesat, snídám úplně sama! Dokonce vyjídám i kousky rajčátek, který spadaly z chleba. Dobrý ne?

Jednoho dne ke konci ledna jsme vyrazili celá rodinka na návštěvu k těte a strejdovi a maminčině sestřenici Janě. Jen tak. Že jsme je už dlouho neviděli. Bydlí u nás ve městě, tak že si zajdem na návštěvu a pokecáme.
Docela jsme se ale strefili.
Strejda měl ten den totiž svátek, což naši vůbec nevěděli, protože mu obvykle přát nechodí. Mamče teda bylo trochu divný, že teta rychtuje chlebíčky a peče buchtu, ale nějak to neřešila.
Najednou se otevřeli dveře a začali přicházet hosti, jejich příbuzní z druhé strany. V tom to našim došlo, šli strejdovi popřát a omlouvali se, že zaclání ... no trapas!

Ale domácí jim samozřejmě tvrdili, že je to úplně v pohodě, tak se ještě chvilku zdrželi a já měla aspoň čas na okukování maličkýho pejska, kterýho strejda s tetou dostali od Janiny k Vánocům. Bylo to takový maličký štěňátko, to by se mi možná i líbilo!
Ten druhej bílej, co je na fotce, ten patří hostům. Měl tam s sebou i svýho stejnýho kámoše, takže tam nakonec byli psi tři!

Večer už někdy nechci spát mámě na rukách, jak jsem vyrostla, tak se jí tam už špatně skládám. Ale do postele mě samotnou jen tak taky nedostanou a když tam se mnou někdo jde, je to na dlouho. A tak občas dochází k tomu, že usnu jen tak na gauči v obýváku a táta mě pak přenese. Jako tady.
Tuhle mi táta házel na gauč míč. Docela se mi to líbilo :o)

Teta z Rumunska mi poslala po strejčkovi, kterej tam byl na návštěvě krásnej župánek. Na kapucce má ouška a moc mi sluší, že? Vypadám v něm jako růžová kočička :o)

Tuhle jsme s tátou nechali mamku o víkendu vyspat. Spala až do desítí! Pak už jsme ji šli vzbudit. Já a Tonda jsme si za ní vylezli na postel a tak dlouho jsme ji zlobili, až musela vstát. Při té příležitosti jsem Toníka uvěznila pod svou nohou a pěkně ho přimáčkla, chlapínka. Doufám, že pro příště si dá na mě pozor a už mi nebude sedat na hlavu a klovat mě do ucha!

Tak takhle na gauči blbnu s polštářema. Je to prima hra, někdy do ní zapojím i mamku.
A ta tyčinka v Tondově kleci, to je dárek od Jiříka s mamkou, kteří u nás byli na konci ledna na návštěvě. Ty jsou dobrý, co? I v krámu si na Tondu vzpomněli a koupili mu vitamíny :o) Díky! Tonda už jednu spořádal. Moc mu chutnala. Za pár dní mu tam dáme tu druhou, co byla v krabičce.