"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

5. srpna 2011

A jaké máme menu? (105)

Právě jsem si tento text po sobě přečetla a tak nějak nevím. ... Neberte ho prosím ode mě jako nějaké "poučování" nebo "vnucování", ale jako informaci o tom, co se teď u nás děje a jak je na tom Ninuška s jídlem :o)
Každý dělá (myslím teď ohledně stravy, ale platí to vlastně všeobecně), co v dané chvíli umí, co považuje za rozumné a správné, co okolnosti, konkrétní situace a zkušenosti dovolí. Nebo nedělá nic - ale i to je  prostě v dané situaci to jediné možné, co člověk zrovna může nebo dokáže. Sama s tím mám bohaté zkušenosti. ...

Naše Nina jedla poslední dva roky přímo ukrutně, kdo sem chodí pravidleně, ví, že její jedinou potravou od 3 let (od nasazení Topamaxu) byly jen chleby a jogurty. Odmítala vařené teplé jídlo ... a vlastně skoro všechno kromě výše zmiňovaného. Proto se není co divit, že jsem o jejím stravování uvažovala hodně a hledala nějaký systém, který by pro mě byl logický, jednoduchý na pochopení, chuťově dobrý a hlavně dostupný, jak finančně, tak surovinově.

Dobrala jsem se k tomu, že nejlepší pro člověka (o to více pro dítě) bude takový stravovací režim, který byl obvyklý u našich předků, nezatížených spoustou civilizačních chorob a neduhů. Našla jsem jej, a navíc obohacený o zkušenosti východních (asijských) kuchyní, což beru jako plus, protože Asiaté jsou považování obecně za "zdravější" populaci než euroamerická západní civilizace.

Takže od začátku:

Již jsem se několikrát zmiňovala, že po vysazení Topamaxu (antiepileptikum) začala moje dcera po plných dvou letech přijímat i jiné potraviny než jen chléb "s něčím", hlavně s pomazánkovým máslem, a jogurt (smetanový ovocný, nejlépe Florián).

Nyní došlo ke změně, rozhodně k lepšímu. Tak nějak se všechno seběhlo najednou. Psala jsem nedávno cosi o skládačce, která začala do sebe zapadat. 
U dcery se potvrdila alergie na gliadin (složka obilné bílkoviny - lepku) a kravské mléko, vysazovali jsme výše zmiňovaný Topamax a u Niny se projevila větší chuť k jídlu a ochota zkoušet a ochutnávat "nové" věci, opět se probudila moje touha dělat něco jinak, dobře, dát dceři pokud možno zdravou a vyváženou stravu, vyvarovat se u ní "nezdravých" potravin, objevila se ale opět i obava z toho, že nevím, jak na to, je tolik úhlů pohledu, tolik kompromisů, které mají podporovat hlavně superhyperobchodní řetězce a velké potravinářské zpracovatele, často jsem byla tak zmatená ...

V tomto období zmatků a hledání jsem se dostala víceméně náhodou do nového krámku sousedícího s naší školou (mojí prací), je to obchod se zdravou výživou, jenže tento je jiný. Tady se vám, pokud máte zájem, věnují. Po několika konzultacích s majitelkou obchůdku, mojí "známou ze cvičení před 10 lety" a po přečtění knihy "Radost ze zdravých dětí" od MUDr. V. Strnadelové a J. Zerzána, kterou jsem si z obchůdku zapůjčila a kterou se nyní chystám i koupit (po výplatě :o), jsem si uvědomila, že mi bylo zodpovězeno mnoho mých otázek, že toto je ta cesta, po které chci jít. 

Jsem přesvědčená, že Ninušce i sobě momentálně dopřávám zdravá a vyvážená jídla (tatík zatím urputně odmítá zapojit se do mého vaření, ale to nevadí, hlavně že není proti, možná mě i skrytě a nenápadně podporuje, protože Ninda, pokud jí takto, je bez zácpy! :o) , která neobsahují v podstatě žádný jednoduchý cukr (ani med), ačkoliv sladké chuti máme dostatek.
Jednak ji získávám dušením zralého ovoce, které dušením zkaramelizuje a je moc dobré a sladké, a jednak používám obilné slady, které jsou složitými cukry - polysacharidy (a tím pro naše tělo dobře přijatelnými a stravitelnými, bez výkyvů hladiny cukru v našem těle po jejich požití, protože jsou regulovatelné naším organismem narozdíl od cukrů jednoduchých, a nezatěžují tudíž slinivku břišní) vznikajícími rozkladem složitého cukru obilovin - např. ječný, kukuřičný, rýžový slad.

Pečivo se snažím vyřazovat co nejvíce. Bílá vymílaná mouka ve formě pečené je pro naše zažívání nejhůře stravitelná (nemluvě o Ninuščině alergii na lepek). Proto jsem jí začala "vyrábět" chléb zatím ze špaldové mouky  (což je sice také pšeničná mouka, ale její lepek není tak agresivní jako u naší klasické, vyšlechtěné, bílé) a kvásku, který si sama "vyrábím" - opravdu žádné droždí!
Píšu záměrně "vyrábět", protože chléb nepeču, ale napařuji v utěrce jako knedlík :o) Druhý a další den se musí před použitím jednotlivé krajíčky zase napařit, aby získaly svou vláčnost a "mokrost". Nina ho jí bez odmlouvání, je dobrý a s luštěninovou pomazánkou a malou ozdobou navrchu v podobě zeleniny syrové nebo kvašené je to v podstatě taky ideální kombinace :o)

Samozřejmě, že ne vždy si všechno stihnu připravit tak, jak bych chtěla, takže Nina také někdy ještě dostává klasický chléb, to se zase nechci chlubit, jaká jsem jednička, ale snažím se, aby byl aspoň s kváskem a pokud možno ne pšeničný.
Ale to si všechno sedne.

Masa jíme jen málo (pokud já neulítnu na tátově salámu, to víte, chutě často překvapí, ale Nina je toho ušetřena :o) - tak jednou týdně, protože je sice naším zažívacím systémem stravitelné, ale těžko a dlouho se tráví, je třeba ho kombinovat s různě tpelně upravenou i syrovou a kvašenou zeleninou a není potřeba ho doplňovat přílohami, protože tím si proces trávení ještě více zkomplikujeme (ale není "zakázáno" :o).

Živočišnou bílkovinu nahrazuji kombinací obiloviny s luštěninou (stačí 2 lžíce), kterou navíc doplňuji zeleninou, jak dušenou, tak napařenou, trochou syrové a také vždy mléčně kvašené (v zimě kvašené (nezavařené) zelí, v létě jiná krátkodobě (3dny) kvašená zelenina - zvaná pickles (např. ředkev, řepa, mrkev, květák, okurka, v podstatě cokoliv ... - i tu si už vyrábím sama :o), tím vznikne kompletní jídlo, které bychom si měli dopřát alespoň jednou denně (my ho máme k obědu), ostatní jídla již nemusí obsahovat všechny tyto složky, ale zelenina by se měla objevit u každého jídla (spíše trochu tepelně upravená, než stále syrová).
Ne vždy se mi to povede, obzvlášť u sladkého jídla, i když je doporučována třeba aspoň napařená mrkvička, která je také sladká.

Jogurty nahrazuji Ninušce již zmiňovaným dušeným ovocem (s oříšky, semínky, rozinkami, sezamovým či jiným krémem, kokosem, ...) smíchaným s rýžovou nebo jáhlovou kaší (či jakoukoliv jinou obilnou kaší, klidně i kombinací dvou oblovin), přisladím ještě sladem a jablečným koncentrátem a můžeme se "užrat". 
Někdy, když Ninda trošku protestuje (přeci jen, byla na jogurtech živa skoro 5 let) jí tam přidám trošku bílého jogurtu pro chuť, pro ten pocit :o)

Každopádně jsme se z každodenních 4 - 5 jogurtů dostaly zhruba na jeden denně. Nechci to lámat přes koleno, ale postupně a pomalu se ji snažím nenásilně převést na alternativu, ne jí všechno hned nepromyšleně zabavit, aby trpěla a já bych najednou nevěděla, co místo toho (jako když jsem před lety zkoušela GFCF dietu). Do konce prázdnin bych je chtěla vyřadit úplně, snad se zadaří - a když ne, tak o pár dnů déle :o) 

Mléčné výrobky celkově ze stravy vylučuji. Pomazánkové máslo a sýry jsem nahradila luštěninovými pomazánkami (čočková, hrachová, cizrnová, fazolová či na bázi tofu s různými zeleninovými příchutěmi), které jsou chuťově úžasné. O jogurtech jsem už psala, mléko Nina nikdy nepila, takže to řešit nemusím.

Pokud je potřeba něco zjemnit "smetanou", používám (na sladko i na slano) různé oříškové a semínkové krémy a obilná mléka (ale ne "Zajíce" - taková ta sójová a rýžová mléka apod. v prášku, tam je spousta přídavných látek)

Z obilovin používám zatím (od června) nejčastěji rýži (natural, dlouhozrnou i kulatou, i bílou), jáhly, kroupy (hrách a kroupy je úplně úžasná kombinace, po té se můžu utlouct), kukřičnou polentu, těstoviny (kukřičné, rýžové), občas použiju špaldové kernoto, ale někdy taky pro zpestření pšeničný bulgur (ten je z pšenice, ale naklíčené, takže má značně jiné vlastnosti a je lépe stravitelná) a kuskus (ač je tam lepek, v těstovinách je vždy méně agresivní než v bílé pečené mouce).
Zatím jsem nepoužila třeba pohanku (je to obilovina spíše "zimní"), ale i mnoho dalších druhů obilovin a surovin z nich, to všechno mě teprve ještě čeká.

O luštěninách jsem už zmiňovala. Co jsem ale také začala používat, je i tofu (naturální i uzené, "sójové maso", původ v Číně) a také tempeh (i ten v obou formách, "sójový sýr", původ v Indonésii), což jsou produkty upravené ze sóji, která je sama o sobě velmi těžce stravitelná, zatímco po zpracování přináší organismu mnoho pozitiv.
Co se týče sóji, přidávám do pokrmů i sójovou omáčku (japonský výrobek) jako dochucovadlo, ale samozřejmě tu pravou, japonskou, kterou mohou i děti (ne mimina, samozřejmě), nikoliv ty chemické z klasických obchodů. Další sójový "výrobek" je tzv. natto, ale to jsem ještě nevyzkoušela.

Jako další (v podstatě to hlavní) dochucovadlo přidávám kromě sójové omáčky samozřejmě i sůl - čistou mořskou, bez přídavných chemických prvků (jako třeba fluor nebo draslík), která musí být vždy zabudovaná v jídle, tzn. aspoň 10 minut ji povařit s potravinou, případně místo ní použít právě sójovku, kde je už sůl zabudovaná a může se tudíž přidat na již hotové jídlo k "dosolení" přímo na talíři nebo na konci vaření (k tomu by se samotná sůl používat vůbec neměla, protože neuvařená na sebe v těle pak váže minerály a obírá nás o ně).

Stejně tak se může použít i tzv. umeocet, což je produkt, který vzniká při kvašení švestiček umeboshi (které se používají kromě rýže k výrobě suši), má slanou, ale zároveň i kyselou chuť, takže je skvělý třeba i na dochucení zeleninových salátů, kdy už nepoužívám sůl a ocet, ale právě umeocet - takový dva v jednom.
Existují i další šikovná dochucovadla., jako je třeba jablečný ocet nebo tzv. rýžová miso pasta, která se používá na dochucování polévek a omáček, je také ze sóji a rýže, sójová omáčka je vlastně vedlejší produkt při její výrobě.

K přípravě luštěnin (někdy i obilovin) používám  mořské řasy (vařím je společně s nimi, je to vlastně "mořská zelenina"), která doplní minerály a další látky.
Pokud luštěninu (rostlinnou bílkovinu) nekombinujete s masem či sýrem nebo vejcem (tedy živočišnou bílkovinou), potom nenadýmá, samozřejmostí je ale ji (nejlépe přes noc) namočit, ráno vodu (plnou nadýmajících purinů) slít a potom vařit v nové vodě v tlakovém hrnci spolu s mořskou řasou a s majoránkou nebo bazalkou nebo saturejkou. Toto koření ji také činí stravitelnější i pro citlivé zažívání.
Luštěniny se nesolí na začátku přípravy. Buď je osolíme 10 minut před ukončením varu, nebo po uvaření sójovkou či umeoctem. Další velmi dobrou možností, kterou hojně využívám, je orestovat na troše oleje do sklovata cibulku, kterou zároveň posolíme. Sůl se spojí s cibulkou a nakonec se orestovaná cibulka smíchá s luštěninami.

Je toho prostě hodně.
To ani nemluvím o jinové a jangové energii všech potravin, včetně zeleniny, obilovin a luštěnin - tedy těch hlavních, a jejich vhodné energetické kombinaci, způsobu úpravy a krájení.

Věřím tomu, že energie jsou v životě člověka důležité a dokáží ho ovlivnit. Např. k totální dysharmonii energií v našem těle dochází, když si při letním parnu dáme ledovou zmrzlinu, to mám z vlastní zlušenosti i ze zkušeností mých blízkých ověřeno. Mladý člověk to možná tak nevnímá, ale s přibývajícím věkem si uvědomuje stále víc, jak na něj co působí.
Pravda také je, že dnešní "moderní" člověk si už málo uvědomuje a vnímá energetické změny a požadavky ve svém těle, které se mění s ročním obdobím, s věkem, s počasím, s denní dobou apod.
Ani já nejsem výjimkou, ale snažím se a začínám si všímat ... 

Určitě jsem nenapsala všechno, co jsem vyzkoušela a s čím jsem se zatím seznámila, nenapsala jsem nic o divoké zelenině (kopřiva apod.), skoro nic o dezertech a moučnících, na které se také chystám, ani s těmi energiemi potravin to u mě není na dobrou známku, ale to všechno přijde postupně, člověk musí pomalu měnit to zaběhané, co už dělat nechce. I kdybych změnila stravování pro sebe a dceru "jen" o 50%, pořád je to lepší než nic!

Také jsem ještě nepsala např. o bramborech, o kterých jsem se dozvěděla pro mě překvapivé věci a se kterými se v tomto systému stravování vůbec nepočítá, protože jsou toxické (lilkovitá rostlina) - obsahují toxický alkaloid solanin, který zatěžuje játra i ledviny, navíc mají jednoduchou molekulu cukru (škrobu), která se chová v našem těle podobně jako jednoduchý cukr (třeba ten, se kterým sladíme) - tedy rychle se dostane do krve a tím zvyšuje hladinu krevního cukru - se všemi důsledky pro slinivku břišní, A také mají velký nepoměr mezi draslíkem a sodíkem, což vytváří minerálovou nerovnováhu a nutí ke zvýšenému solení, což zase zatěžuje ledviny. Pokud je jíme dlouhodobě a často, účinky se v našem těle sčítají.
A navíc prý kvasným procesem této potraviny vznikají butiláty, velmi toxické látky pro játra, které ale také poškozují mozkové funkce, což se projevuje zhoršením kreativního myšlení, jsou nebezpečné zvláště v dětském věku. Tyto látky vznikají při výrobě octa, lihu, ale i kvašením v našem těle.

Brambory nejsou u nás v Čechách zas tak dlouho - vlastně od třicetileté války, zato se jich u nás konzumuje snad nejvíce a světě.
Sice jsme si brambory dovezli z Ameriky, ale návod na jejich přípravu už ne. Ono původním místem, odkud brambory pocházejí, jsou Andy, kde zelenina prakticky neroste, takže se je tamní lidí museli naučit upravovat tak, aby jim neškodily. Proto je tam prý vynesou na kopec, kde v noci zmrznou, přes den se usuší a vše se několikrát opakuje. Pak je snesou dolů a vaří je, nebo je fermentují. Tak vzniká kaše, která je podobná našim kaším obilným. Negativa jsou zde způsobem přípravy eliminiována a škroby jsou přeměněny ve složitější, jako je máme u obilovin.

Ale protože je mám od dětství ráda, nebo spíš jídla z nich - kaši, bramboráky, hranolky, halušky ..., a hned tak se asi chuti na ně úplně nezbavím, neříkám, že je už nikdy nezařadím, ale rozhodně to nebude více než párkrát do měsíce. Když tak o tom přemýšlím, tak jsem je od začátku června měla jen jednou, vlastně dvakrát, jednou to bylo v haluškách. Jak člověk vaří něco jiného, nezbývá už na ně pak místo :o)

Prostě těch informací je hodně a jistě ke mě ještě ani mnohé nedostaly. Vše musí přijít postupně, aby se člověk tím vším nezahltil. Jsem stále ve fázi zkoušení, protože receptů, surovin a nápadů je nepřeberné množství.

Na závěr mi nedá neupozornit na to, že to nejhorší, co se svým organismem děláme, je to, že jej permanentně překyselujeme. A to tak, že se nakonec tělo neumí překyselení zbavit a to vede nejprve k únavě, alergiím, později k jiným závažnějším chorobám - od cukrovky až třeba po rakovinu apod.
Jediné, co naše tělo spolehlivě alkalizuje (zezásaďuje) je zelenina (ovšem kromě rajčete, okurky a papriky, bohužel :o) Proto je tak důležitá v našem jídelníčku.

A proto ji teď Ninušce (i sobě) tak dopřávám a hlavně mě těší, že i ona si ji vychutnává, ostatně jako všechno ... neuvěřitelné u mojí dcery!
Zjistila jsem na příklad, že má ráda brokolici, ale nemusí květák, jen když jí ho podávám nakrájený na hodně malé kousíčky, tak ho akceptuje ... a takových překvapení a srand se mi teď dostává mnoho, téměř každý den máme nějaký objev :o)

Dovolím si svoje "moudré povídání" zakončit citátem, který mě pobavil, ale nad kterým se stále zamýšlím:
"Pokud je otec nemoci neznámý, pak matkou je vždy strava."
............................................................................................
A na závěr si dovoluji malou obrazovou dokumentaci, abyste mi věřili :o)
Už si asi u většiny fotek nebudu pamatovat, které jídlo na nich je, ale i tak ... Nina to jí a to je úspěch jako blázen!

Tady asi fazolky adzuki s rýží, dušenou zeleninou a napařenou zeleninou.
Vždycky ten poloprázdný talíř je ukázka toho, kolik Nina snědla :o)
A ten plnější z těch dvou je vždycky můj :o)
Sladký dezert - dušené ovoce s rýží (asi).
Dole hrách a kroupy, nahoře asi čočka s bulgurem.
Tady to už vůbec nevím - prostě nějaká obilovina s luštěninou a zeleninou :o) a zase naše sladkost namísto jogurtu.
Tady je kompletní jídlo - hrách a kroupy, dušená a pařená zelenina, kousek živé, syrové (list salátu) a (na něm) mléčně kvašená zelenina (zde zelí). A Nina to papá chvilku i sama!
Zkouším i složitější jídla -  zapékaná kukřičná polenta s žampiony a tofu a se zeleninou plus kedlubnová polévka. Polentu malá snědla nádherně, ale polévka jí moc nejela, nevím proč.

To dole vpravo byla snaha o vytvoření kaše a la bramborová (z jáhel a batátů) a čočkové karbanátky. Ale tohle se mi opravdu nepovedlo, ani jsem k tomu nedělala zeleninu, protože to nechutnalo ani mně, natož Nině. Za tu dobu jediné vyloženě nepovedené jídlo. Určitě byla chyba na mé straně, nikoliv v receptu, a asi tuším i kde :o)
Úplně vpravo dole (jen tak mimochodem), libanonský sýr, který vyrobila moje mamka. Ssice se sýrů teď spíše zbavuju, ale byl fakt dobrej :o)
Toto mělo obrovský úspěch u mě i u Ninušky. Nahoře je to rizoto s uzeným tofu a nastrouhaným tempehem místo sýra - opět pěkně kompletní jídlo, se všemi potřebnými složkami. Vidíte, kolik toho Nina snědla z toho velkého talíře?

Dole rýže s čočkou na kokosu a s dušenou zeleninou. Moje je to nepromíchané, Ninušky promíchané, aby se jí to dobře jedlo. To bílé na jejím talíři je kvašená ředkev, kterou jsem si sama vyrobila! A jak jí chutná! K neuvěření!
Taky už nevím, co to zase bylo, asi kuskus. Ale snažím se moc jídlo neopakovat, snažím se o pestrost :o)
A zde je "můj" chléb. Od počátku.
Kynul pod utěrkou, vpravo uprostřed je právě zadělaný. Nahoře a vlevo dole je už "upečený", uprostřed namazaný hrachovou pomazánkou a posypaný kvašenou ředkví.
Dole vlevo je pak ona hrachová pomazánka v mističce. Vyrábím je večer, když Nina spí, aby byly na druhý den, vydrží 2 - 3 dny.
Posted by Picasa
Tady máme kukuřičné těstoviny - těstovinový salát s fazolemi (a se zeleninou, samozřejmě). (Nahoře)
Dole jsou tytéž těstoviny s dušenou zeleninou a čočkou.
Vpravo Nina ujídá pizzu (z bílé mouky :o( upečenou na počest příjezdu tátova tatínka - Ninuščina rumunského dědy. Chutná jí, ale na štěstí nemá hlad, takže jí stačí si dvakrát kousnout :o)
Posted by Picasa

18 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Lucko, výborně napsané! Úžasné obrázky - dík za motivaci. My teda jíme "klasicky nezdravě", ale synek si už zamiloval kuskus i červenou čočku DRUID (ale je tam lepek).
Mám dotaz, bohužel také hřešíme v horku zmrzlinou či nanukem, co je tedy lepší než tyhle hříchy?
Přeju hezký den,
Díky Magda

Anonymní řekl(a)...

Náhodou,mě se váš nový jídelníček moc líbí:-):-):-).
A jestliže to Ninušce chutná a lépe jí, tak směle do toho.
S jídel co vypisuješ,dokonce některá vaříme,některá ne.
Hodně děláme to dušené ovoce,to má Klárka ráda a je to jediný způsob jak do ní ovoce dostat(syrové jí jedině meruňky, nebo cokoliv nastrouhané...no ano,v bílým jogurtu).
Narozdíl od Ninušky má ráda květák(na jakýkoliv způsob,i syrový)a nemá ráda brokolici:-).
Ale brambor bysme se hnedtak nevzdali:-(.
Ještě praktickou otázku. Jak je to cenově? Neleze to do rozpočtu?
Sikorka(líná se přihlásit)

Anonymní řekl(a)...

Lucko, obdivuji tu Tvojí houževnatost a vytrvalost. Už jsem se na knížku na netu dívala a chtěla bych to zkusit, aspoň něco. Žaneta (neschopná se přihlásit, zapoměla jsem login i heslo)

Justynka a Lucka řekl(a)...

Luci,to je bomba,jak vždy jsem nadšená,já stravu řeším od Justýnčina narození,ale pořád se mi to nějak nedaří,tápu:-(Tohle je úžasné a mám chuť to zkusit také,už mě ty jídla nezdravé tak štvou:-(Mohu se optat to jsi vše vyčetla v té knížce a recepty taky?Jak je prosím ta knížka napsaná,je to srozumitelný abych to pochopila i já:-)Jídla vypadají moc hezky,já už Justy jogurty vůbec nedívám,ona je ani moc nikdy nechtěla,mléko taky nepije,místo jogurtu kupuji přesnídávky ovocné...ale ty jsou narvané cukrem,takže taky nic moc:-(

Justynka a Lucka řekl(a)...

Tak jsem si Luci knihu stáhla z netu,co bude potřeba si vytisknu,už teď jsem ji prošla a vypadá moc hezky,hlavně se mi líbí,že si konečně utřídím v čem je lepek a v čem ne:-)Super,díky moc za typ!!!

Dana řekl(a)...

Je super, že ses k tomu odhodlala a taky hlavně, že je to přijímáno Nindou. Já doufám, že se taky někdy dopracujem k něčemu jinému. Ovšem druhá strana věci - přijde mi to hrozně složitý nebo se to zdá? Jíme tak nějak zdravě, jak se dá, ale nerada trávím dlouhý čas v kuchyni. A ještě jeden dotaz, protože jsem měla strach kvůli Betce a mléku (ona ho teda nepije), ale kvůli jogurtům, ptala jsem se dr. a ta říkala, že jogurty mají jiné složení, že nevadí? - pokud jsou bílé, obsahující jogurtovou kulturu,která se množí v kelímku (čili to nejsou ty "mrtvé") a žádný modifik.kukuř.škrob...

Anonymní řekl(a)...

Lucko já tě fakt obdivuju..Luxus ! Zdraví Kachna vaše fanynka též neschopná se přihlásit

Justynka a Lucka řekl(a)...

Luci,taky mi to zní trochu složitě:-)A opravdu to vypadá,že člověk tráví hodně času v kuchyni,ale určo to tak nebude co,ono se to možná zdá složité když je to napsané a v reálu je to tak jak když člověk připravuje normální oběd.Mě jen příjde hodně složitý ten chleba,pak ho ještě napařovat,to by mi asi Justy rozbila barák,když má hlad,někdy ani nevydrží než namažu chleba a už povykuje kolem,je nějaká jiná alternativa,co třeba bezlepkový z domácí pekárny?:-)Začítám se do knihy a je to opravdu hodně zajímavé,kdo by měl zájem o stažení je to zde,snad neva, že to sem dám:-)http://www.uloz.to/8305627/radost-ze-zdravych-deti-ocr-pdf

Anonymní řekl(a)...

Lucko, vážně obdivuju co všechno Vy zvládáte. Moc držím palce, aby Ninuška hezky papala a změna jídelníčku prospěla. Jana

Silvie řekl(a)...

Ahoj Luci, v prve rade Ti gratuluji k tomuto zavaznemu rozhodnuti a mas muj obdiv. Chci se zeptat, muzickovi varis zvlast? Ja si cetla tu knihu co jsem minule vzzpominala o diete GAPS a uz se musim usmivat nad tim, jak se vsechny knihy a nazory na vyzivu lisi. Napriklad v GAPS -nemuzes vybec zadne obilniny, cize ani oves, ani proso, ani ryzi ani kukurici, proste nic. Med tam naopak doporucuji - za studena lisovany. Ze je mnohem lepsi pro nase telo. A driv se sladilo jen medem. Soju totalne zavrhuji. NA brambory maji stejny nazor, ale kvuli skorbu - pisou oni. Lusteniny muzou byt a jsou hlavni soucasti diety, ale musi byt 24hodin namocene a voda slita. Jen velka ledvinova fazule byt nemuze. Hodne vajec a zeleniny -tak krome kedlubny gigant a brambor muze byt vse. Ovoce taky. Jogurt muze byt, ale doma vyrobeny. Dochucovadla vubec zadna. Jen morska sul a bylinky. Maso a silne vyvary z nej muzou byt bez prilohy -ciste jen zelenina. Proste je tolik nazoru na stravovani, ze normalni clovek ma pak jen gulas v hlave. Stahla jsme si tuto knihu z ktere jsi cerpala ty - diky Lucko s Justynkou a uvidim. Jen u nas by to bylo dvojite vareni.

Sidhe řekl(a)...

užasny jak Ninuška začala jíst držím palec a musím napsat tuši že jste obě šikulky :o)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Lucko a Ninuško,jste OBĚ šikulky,ty,že to všechno stíháš a Nina,že tak krásně baští.Moc by mě zajímalo,jak to budete řešit,až bude Ninuška ve školce.Kdysi jsme půl roku drželi GFCF a byl to problém,protože ve školce nechtěli dovolit konzumaci potravin uvařených doma ,ale pouze ze školkové kuchyně.V té době jsme kupovali chleba v drogerii DM,byl bez lepku i bez mléka,možná by Vám také vyhovoval a mohly jste ho mít v mrazáku jako záchranu,když nebudeš stíhat vyrábět ten Váš.PřejemeVám pěkný zbytek prázdnin a Ninušce,ať stále takhle chutná!Jarka a Kuba

lunarka řekl(a)...

Ahoj Lucko,
no to je paráda,jak krásně jíte.A to já si myslela,jak jíme zdravě,ale po přečtení tvého článku,už si to nemyslím.Prosímtě,napsala by jsi mě nějaké názvy knížek,nebo tak,z čeho jsi čerpala?A ještě mě zajímá,jestli vidíš nějaké změny na Ninušce.Strašně vám držím palce,ať vám vaření jde a hlavně chutná!
Papa Pavlína s Niky.

Anonymní řekl(a)...

No, tyjo, já teda koukám... To bych nedala... Fakt ne. Taky mi to přijde šíleně složité, musí to zabrat spoustu času a energie - myslet na ty kombinace atd. Jsem na Vás zvědavá, piš, piš:-)
Anny a Bartoloměj

Eva řekl(a)...

Jste šikulky :) Nedovedu si to ale představit, zlatá česká kuchyně :) Chlebík vypadá moc dobře a chutně.

Tuška řekl(a)...

Ahoj holky, díky za vaše reakce.
Rozhodla jsem se, že vám na vaše otázky odpovím v extra článku, kde napíšu o tom, jak to zvládám konkrétně já, co mi vychází a kde dělám chyby, kde mám rezervy apod. Ono by se to totiž do komentu nevešlo :o)

Mnohé z vás pokládají otázky, které jsem si kladla na začátku já sama, na některé jsem si ještě ani neodpověděla ...
Takže to, co napíšu, nebude žádný návod, ale jen úvaha (a zpráva zároveň) nad tím, co bych chtěla a jak to zatím jde či nejde.

Jinak recepty jsou v té knížce od Strnadelové a Zerzána, na kterou jsem napsala v článku odkaz (když rozkliknete jejich jména), z ničeho jiného zatím nečerpám (kromě rad Biotety :o), i když literatury je dost. Časem se k ní možná taky dostanu, ale zatím mi stačí toto.

Receptů je tam spousta, rozdělených podle jednotlivých druhů potravin (obiloviny, luštěniny, zelenina, dezerty, ...) a všechny si podle fantazie můžete obměňovat, jsou jen takovou inspirací, jak by to mohlo vypadat.

Co se týče času, zas tak moc to nezabere oproti "normálnímu" vaření, spíš je to o tom, že musím přemýšlet den předem, co uvařím, abych si večer všechno včas namočila, případně den dopředu nebo ráno zaběhla pro zeleninu, kterou třeba doma nemám. Jinak samotné vaření netrvá zas až tak dlouho.

Přijde mi, že člověk u toho víc prodlévá v myšlenkách. Ale tak by to asi mělo být, já dřív nad jídlem nepřemýšlela vůbec (teda teoreticky jo, ale v praxi vůbec :o( co bylo po ruce, to jsem popadla a snědla - Nině jsem nevařila, protože to nejedla, takže chleba a jogurty bylo to jediné, na co jsem musela myslet, aby bylo doma, jinak by dostala amok.

Na nějakých stránkách věnovaných této výživě jsem našla termín, krterý se na to opravdu hodí - VĚDOMÉ VAŘENÍ :o) Já si teď opravdu uvědomuju, co budu vařit a co pro to musím udělat či připravit.
Ale mám pořád děsný rezervy, hlavně v tom pečivu :o(

Tak prozatím stačí, víc v článku. Doufám, že bude brzy.
My měli teď totiž hektický dni, protože tatík v sobotu slavil 40iny a připravovali jsme oslavu v hasičárně pro 26 lidí, včetně Ninušky teda.

Takže v pátek jsem do jedný do noci pekla sekaný a Ninuška vstávala šikovně vě 4 ráno, no a druhej den, v sobotu, oslava skončila v půl 2., takže jsem šla spát zase pozdě, až ve 2!
Ninda nás nechala spát teda do půl 7., dnes v noci se ale zase pořád budila a chtěla pít, to už dlouho takhle nedělala, až jsem se ráno rozbrečela, protože jsem za celou noc nespala na zádech, jen na boku "na prkně od postele", jak jsem ji furt uspávala, hrůza!

Mám teda děsněj spánkovej deficit ... takže hned jak se z toho trochu vyhrabu, něco sepíšu :o)

Anonymní řekl(a)...

Po dlouhé době nakukuji jak se vám daří, co mamča na dovče a hlavně Ninuška a co neobjevím za článek..krásný krásný, zdravou výživou se také zaobírám a takhle pěkně sepsané a ještě s fotodokumentací! Velká gratulace a vydržte u toho, protože to vám musí dát oběma tolik energie a dobrých živin že si to opravdu málokdo dovede představit.
Já bohužel teď (kojím) musím svůj pestrý jídelníček hodně šidit, Simču hodně mnou pozřených zdravých potravin nadýmá ale už se zase těším až budu moct najet zpátky. Asi si poprosím o receptík na domácí chlebík připravovaný v páře:o).
Přeju hezkou druhou půlku prázdnin, Jitka, Danielka a Simča
PS-pozor na sojové produkty ať už tofu, tempeh apod. v knížce od Fořta (známý odborník přes výživu u nás)u holčiček nějak urychluje pohlavní dospívání (u kluků zase naopak) - a to by u Ninušky asi teď nebylo žádoucí když jsem četla ten článek o vyšetření na endokrinologii.

Jana a Sisa řekl(a)...

Ahoj holky, no jste hvezdy. Jen ziram, jak Ninda basti a ty, jaka jsi kucharka zdrave vyzivy. Nerada varim, ale snazim se zarazovat take hodne zeleniny, omezit maso, mleko...Lusteniny mame radi vsichni,ale Stepa je spatne kouse i travi. Eli s Tomem jsou bohuzel vylozene knedlikovy a omackovy, takze jedeme tak napul. Doufam, ze se zdrave papani brzo objevi i na zdravi a vyvoji Ninusky. Drzim palce a smekam klobouk. Mejte se krasne. Zdravi Jana

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...