"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

16. září 2011

Školkování v praxi :o) (108)

Ninuščina asistentka mi poslala 2 fotky, které vyfotila ve školce na mobil.
Neubránila jsem se slzám, když jsem je viděla. Myslím, že jsme udělali dobře, že nakonec Ninuška chodí do běžné školky pár metrů od domova. Je ve třídě s těmi nejmladšími dětmi a ti ji podle její asistentky "berou".

Fotky mi opravdu vyrazily dech, musím přiznat, že jsem téměř nedoufala, že někdy něco podobného uvidím.
Tady jsou:
Já vím, že to Ninušku nevyléčí, ani pobyt v běžné MŠ, ani to, že se s ní děti pokouší navázat kontakt. Možná, že to nakonec vzdají, protože Ninuščiny reakce a zpětné vazby nebudou standartní, vím, že nakonec Ninuška bude trávit svá školní léta v rehabilitační třídě zdější speciální školy, už jsem se s tím asi tak nějak smířila.

Nakonec, jsem přesvědčená, že i tam bude spokojená, a že paní učitelka z této třídy je opravdu člověk na svém místě, o tom jsem se v létě utvrdila na výletě s SPC a věřím tomu, že tam Ninu hodně popostrčí ve vývoji dopředu ...

Ale i tak jsem ráda a dokonce vděčná za to, že Nina (i já) může projít touto zkušeností - být v kolektivu zdravých dětí (není to pro mě jednoduché, ji každé ráno vodit do školky a potkávat množství rodičů s dětičkami o dost mladšími než Nina, ale o moc "šikovnějšími", musím zaťukat, že zatím i většina rodičů, které ani neznám, se chová moc pěkně a rozdávají nám své úsměvy).

A jak se Ninušce ve školce vede?

Naše asistentka mi většinou dosti podrobně poreferuje o tom, co se za konkrétní den událo.
Ninuška je prý pokaždé jiná. Zpočátku, několik prvních dní, prý pořád chodila, sem tam po třídičce, chodila a chodila a chodila, občas zakotvila na "své žíněnce", odpočinula si, a zase chodila ... :o)
Zřejmě si všechno musela prohlédnout a projít.

V poslední době ale už tolik nechodí, nyní hlavně posedává a dokonce i pospává.
A k mému překvapení posedává po židlích, ne po zemi! Ano, Ninuška zjistila, že na židlích se zřejmě dobře sedí a každou chvíli si prý na nějakou sedne. Projevuje se to dokonce už i doma, lépe řečeno na návštěvách, kde se snaží sednout si na velké židle, pak způsobně nějakou dobu sedí a kouká :o)

Ve školce taky začíná lumpačit! Nenjenže si sedá s oblibou na židli, kde už někdo sedí a ona se ho pak snaží vystrkat zadečkem ven, aby židle byla její (prostě se s dětma nemaže :o), ale také nenápadně začala lézt do výšek, na židličku a ze židličky na stoleček ... Na obě tyto její aktivity reaguje asistentka zákazem. Ne ne ne, Ninuško, tady už sedí Anetka ... nemůžeš ji vystrčit, pojď, sedni si vedle. Ne ne, Ninuško, na stoleček se neleze, to nejde. :o)
To je jasné, jinak by tam na stolech za chvíli byly všechny děti :o)

Jinak prý Nina chodí a pořád se u toho usmívá, pod vousy se pořád usmívá. Asistentka Eva si myslí, že se jí tam líbí, že tam je ráda. Občas začně skákat a smát se a výskat, toho jsem i byla svědkem, to pak děti na ni zůstanou koukat a potom se začnou smát. Občas se někdo přidá a začne skákat taky :o)

Na procházky jezdí Nina na golfkách. Po první procházce, kdy se Nina snažila chodit, kam sama chtěla, sedala si na zem a zdrhala do krámu (má to tam ráda :o), se asistentka usnesla s učitelkami, že golfky budou lepší ... a já jsem pro. Hodinu a půl jít cíleně Nina nedá, to je jasné jako facka.

Takže už 14 dní Nina jezdí kočárkem na dopolední vycházky a obvykle je proklimbá, občas prý sleduje děti. Někdy děti v parku či na školkové zahradě dostanou "rozchod", to pak Nina běhá taky, nebo pracuje na písku ...
Také už ve školce "modelovala" a dokonce modelínu nejedla a neměla prý ani tendenci ji strkat do pusy, hezky si ji mačkala v ručičkách.

Oběd a svačinu jí připravuju doma a nosím s sebou v termosce do školky. Pro mě to znamená, že vstávám každý den v půl šesté a vařím oběd tak, abychom byly na osmou ve školce. Třikrát týdně navíc musím vypravit nejen Ninu, ale i sebe, protože jdu do práce. To jsou ta náročnější rána.

Sváču většinou Ninuška sní, alespoň část. Oběd zatím nejedla nikdy. Většinou si ho dá až tak kolem půl druhé doma. Ale jsem pak ráda, že už ho mám uvařený, jen ho vytáhnu z termosky, kam ho Eva zase vrátí, když jej Nina odmítne.
Před polednem na Ninu obvykle přichází neovladatelné spaní, kolikrát prý položí hlavičku na stůl, než Eva stačí nabrat oběd, a usne s rukou pod čelem :o) Jindy se snaží důrazně dostat na klín paní učitelce Katce a chce spát u ní v náručí.

Eva s Katkou prý uvažovaly, proč ta Nina vždy chce spát u Katky. Asistentka ji nazývá z legrace dokonce "nevěrnicí", celý den je jí dobrá a když chce spinkat, tak utíká k učitelce :o)
Nakonec vydedukovaly řešení, se který se i já ztotožňuji. Katka Ninušce zřejmě víc připomíná maminku, asi jde radši "do měkkýho", jak je za svůj pětiletý život zvyklá, naše milá asistentka je na ni totiž zřejmě moc hubená (dle mě krásně štíhlá, ale Nina to holt vidí jinak)  :o)))

Také máme vyřešeno Ninuščino věčné okusování a tím pádem oslintávání věcí a hraček. Asistentce byl přidělen kyblíček a hadr. Tím hadříkem omývá každou věc, kterou Nina poslintá. A tak si už teď dává pozor na to, co Nina bere do rukou, má vyčleněny hračky, které průběžně asistentka omývá a suší na plence. Ty také nabízí Ninušce na výměnu za nějakou nevhodnou či špatně omyvatelnou hračku.
Jsem ráda, že se i toto takto vyřešilo, myslím, že i kdyby někdo z rodičů na to upozornil, že může školka s klidem říct, že to mají ošetřeno.

To jsou tedy naše první dojmy a informace. Moc doufám, že bude přibývat spoustu dalších pozitivních zážitků jak Ninuščiných, tak mých!

9 komentářů:

Miška řekl(a)...

Ninuško jsi holčička šikovná.Mamce děláš radost za to Tě chválím.o) .A tobě Tuško gratuluju!!!Tvé zprávy se čtou moc pěkně.

Martina řekl(a)...

Co školkování, ale inkluze v praxi. Jsem moc ráda, že to funguje a Ninuška je šikovná. :-)

Justynka a Lucka řekl(a)...

Luci,mám z vás velkou radost,celý článek mám husí kůži(radostnou) a musím se usmívat:-)To je úžasný:-)♥♥♥

Anonymní řekl(a)...

Ninuška je šikulka, že to tak dobře mezi dětmi zvládá, škoda, že jste to neskusili už vloni.., ta vaše speciálka by se měla stydět.. Tak vám přeju, ať se tam Ninuš líbí čím dál víc a hlavně ať jste zdraví..:)) Míša

Dana řekl(a)...

Luci, to je skvělý, u fotek se mi slza taky tlačila do oka :-). Mám radost, že se Ninušce ve školce líbí a hlavně - to je tak skvělý slyšet, jak jsou na ni hodné paní učitelky!!

Tess řekl(a)...

Luci, je to nádhera!!! Moc ti to a Ninušce přeju :)

Tuška řekl(a)...

Díky, holky, mám z Ninušky radost.Do školky se těší, když jede v kočáru, tak v něm začně nadskakovat a tleskat rukama, pokřikovat ... určitě se tam těší!

Dokonce po prvních dvou větších nehodách v plence (první dva dny školky) už dává Ninda asistentce pokoj a od té doby ji v podstatě nemusela přebalovat, jen občas, když se jí zdá, že tam má už moc načůráno. :o)

Chodí se přebalovat do umývárky, dala jsem jim tam z domova deku, aby Nina neležela na dlaždičkách. Vždycky se Eva snaží tam s ní jít, když tam nejsou děti, aby je neokukovaly. Má to vymakaný :o)

Jsem za to všechno strašně ráda a doufám, že taková pohoda vydrží minimlně do konce roku :o))))

AndyPan řekl(a)...

Tak to je paráda, že to takhle jde..nikdy jsem bohužel integraci ve třídě nezažila..ale při mých 25 denněchodících ani nevím, jak by to šlo:-(

Tuška řekl(a)...

Andy, u Nindy ve třídě je 23 dětí. Kromě Niny všichni zrdavotně v pořádku. Ninuška je tam jediná integrovaná. F
akt je, že tam asi zatím nikdy plný počet nebyl ... je s těmi nejmadšími dětmi.
Mslím, že pokud je tam pro takto těžce hendikepované dítě asistentka, která jde do toho srdcem, tak to musí jít ... :o)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...