Jak se Nině žije ve školce (119)

Dnes jsem si ze školky přinesla domů fotky. Fotili se tam na závěr školního roku někdy předminulý týden.
Fotky jsou krásné, mám z nich radost.
Zapomněla jsem se ale zeptat asistentky a učitelky, jestli by jim nevadilo, kdyby se fotka s nimi objevila u mě na blogu, a tak jsem je radši (a nakonec i děti) rozostřila.

Na webových stránkách školky sice fotky z akcí jsou vyvěšeny normálně, na začátku roku jsme my, rodiče, podepisovali (nebo taky ne) souhlas se zveřejňováním fotografií dětí z různých akcí školky - ale pro pořádek ... :o)

Každopádně mám radost, že si s Ninuškou dala asistentka práci a nechala ji vyfotit na jejím oblíbeném ptáčkovi, kde se ráda houpe. Na židli jim totiž prý sedět nechtěla :o)

A všimli jste si, jak mezi ty děti staré tři až čtyři roky výškově Ninda (6 let) docela zapadá? Přijde mi to legrační, ale neřeším to.
Povídaly jsme si to tom i s Pavlou z rané péče a shodly jsme se na tom, že do budoucna není na škodu, když bude Ninda drobnější, pokud jde o nějaké nasměrování (a to doslova :o) nebo o to "přimět" ji udělat něco pro ni nepopulárního :o)

Jinak je naše třetí asistentka stoprocentně nejlepší ze všech, které se u Ninušky vystřídaly. Škoda jen, že jsme na ni nenarazili dříve, ale jen na poslední tře měsíce. Asi to tak mělo být. 

Ale konečně nám Ninuška ve školce neusíná na 2 - 3 hodiny jako dříve - najednou to jde. Asistentka se jí věnuje a usnout ji nenechá. Mám pocit, že k tomu Ninuščinému narušení spánkového režimu prospané dopoledne zrovna dvakrát neprospívalo :o(

Do školky se těší, děti - hlavně holčičky - se kolem ní rojí, Nina bere sama děti za ruku a ony ji. Hrají si s ní v kuchyňce a v krámečku - dělá jim prý dítě, pro které oni vaří; podávají ji "uvařené jídlo" a ona si ho od nich bere :o) 

Teprve teď, v poslední době, jsem přesvědčená, že integrace Nindy byl dobrý krok.

Najednou (příchodem nové asistentky v dubnu) přestaly záchvaty vzteku, breku a lítosti končící usnutím. Nina prý sleduje nejen děti, ale celkově cvrkot kolem sebe.
Prohlíží si prý obrázky na zdech, skáče na míči s madly (hopík?), houpe se sama na ptáčkovi, kaká do záchůdku, když to s asistentkou stihnou :o), objímá plyšáky, vydrží s přehledem v kině na pohádce - dnes byly na divadle skoro hodinu a prý je spokojená, sleduje jeviště a párkrát za představení se zasměje - zavýskne radostí :o)

Ninda má teď stále dost záchvatů (opět se nám to horší), i když spánek je lepší (zdaleka ne ideální), ale jsou to záchvatky krátké - zahledění, takže po nich neusíná a navzdory tomu, že je má i ve školce, má stále dobrou náladu.
O víkendu si Nina sedá ráno na židličku u dveří, kde se obouvá, že je jako čas jít do školky ...  No sranda :o)

Už týden je Ninuška ostříhaná. Tak rychle jsem si na její letní setřih zvykla, že jsme měla šok, když jsem ji viděla ještě zarostlou na fotkách ze školky, s ofinou okudlanou mou maličkostí!
Pro porovnání vkládám "ostříhané" fotky. To je rozdíl, co?