"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

8. července 2013

Náročný počátek prázdnin

Uf, je to docela nářez. S počátkem prázdnin se to na nás nějak navalilo.
Mě rozbolelo v krku a nějak jsem to tentokrát stále nezvládala ukočírovat domácími prostředky ... to by ale ještě nebylo tak hrozné.

Nina měla po dlouhé době rýmu a kašel, rýma se jí ovšem nějak zhoršila a prý se stala rýmou infekční, a tuhle rýmu si Nina rozšmidlávala po obličeji tak dlouho, až si infekci zanesla do kůže. Navíc v poslední době trpěla opruzením prdky a tudíž se naučila sahat si do kalhot a škrábat si ji. Teď už má sice zadničku dobrou, ale zvyk je železná košile - platí obzvlášť u nás - takže na zadek si sahá pořád. Vážem jí kvůli tomu frajersky mikinu kolem pasu.

Ale zpět k Ninuščinu obličeji - rýma plus zbytky po opruzeninách, kterých se už chytly kvasinky, dokonaly své dílo. Děsivě jí natekla pusa - rty a nos, nejdříve to všechno zrudlo, pak se začaly tvořit šupiny a nakonec se jí na čumáčku udělala úplně krusta, no bylo to hrozný! Hned v pondělí (minulé) jsme běželi k naší lékařce, protože na toto jsem byla krátká.

Nakonec se vše krásně vyléčilo během pár dní. Ale to bohužel nebyl konec.

Nina se zřejmě v rámci epi záchvatku a jejích rukou věčně v puse kousla do prstu (prostředník levé ruky), těsně za nehet. Občas se jí to stává. Ale protože na puse ještě měla shora zmiňovanou infekci, pravděpodobně si ji do ranky zavlekla.
Zkrátka minulý čtvrtek ráno měla prst červený a nateklý. Během dne se barva ztemňovala a prst pořád rostl, zároveň se rudá šířila po prstu až k zápěstí a kolem nehtového lůžka jí začínal vytékat hnis. Jela jsem s ní po obědě do nemocnice. Asi jsem opravdu naivní, ale vůbec jsem nečekala, že by si ji tam nechali!

Ale opravdu - jek to viděl chirurg, oznámil mi, že to je těžký zánět a že ji musí operovat pod narkózou. Já byla v šoku, narkózy se hrozně bojím, ale zákrok by bez ní nevydržela, to je jasné, a mohla by dostat otravu krve.

Takže následoval telefon tatíkovi, který měl na štěstí týden dovolenou a čekal na nás doma s Matějem, že musí přijet, sbalit Nindě a sobě věci minimálně na jeden den a že tu s ní musí zůstat, protože já budu doma kojit Matýska. Operovat ji měli ještě ten den večer, až vylační - nejdříve po 6 hodinách od posledního jídla.

Tatík byl rozrušen a spát se mu v nemocnici nechtělo vůbec. Ještě s Ninou nikdy v nemocnici nebyl. Já si však nedovedla představit, že bych  na nemocničním pokoji tišila dítě po narkóze a zároveň krmila Matýse, navíc s myšlenkou na tatínka, který si doma užívá klidu a míru večera bez dětí a manželky. Nakonec mu nic jiného nezbylo, a ač nerad, přijel, a zhostil se péče o Ninušku na výbornou, to se musí nechat. Však jsou ti dva sehraní za těch skoro 10 měsíců, skoro víc než se mnou :o)

Ninušce nakonec strhli nehet, protože hnis měla pod ním, a domů je pustili na štěstí hned druhý den. Teď pečujeme o prstík, převazujeme ... a je to náročný ...

Mě už v krku skoro nebolí, Ninuška má už také po rýmě, tvářinku má hezkou jako vždy. Jen ten prstík ji pořád trápí, je to ještě hodně citlivé.

... A málem bych zapomněla - tohle všechno přišlo do prvního týdne, kdy jsme se seznamovali s naším "novým - starým" baráčkem, který jsme koupili. Stojí ve vsi, kde mají farmu moji rodiče, dokonce úplně vedle nich - takže mají od počátku července nové sousedy - nás :o)

Je to domek, který budeme zatím využívat jako chalupu na víkendy, je na něm strašně moc práce, na kterou už nám nezbyly peníze, ale máme z něj a ze zahrádky radost. A jednou ... doufám ... si ho předěláme k obrazu svému a odstěhujeme se tam. A Ninuška už bude moci v noci skákat a křičet, jak bude chtít!

A to je on :o)
Tady zahrada přes cestu.
 A zase domek se zahrádkou s kytičkami i zeleninou.


 Děti v létě na dece na vlastním dvorku, to byl vždy můj sen :o)


 Beztrnné ostružiny a krmítko pro ptáčky ...
 A dokonce hroznové víno pnoucí se po stodole. A letos to vypadá na úrodu :o)

No a za stodolou ještě malý dvorek, ten vyfocený zatím nemám. Ani vnitřek ne, tam zatím není čím se "chlubit" :o)

Krásné léto přeji všem, já sama se k počítači teď skoro nedostanu, takže snad zase někdy na shledanou!

6 komentářů:

Amelie řekl(a)...

Krásný domeček, taky by se mi líbilo odjíždět s dětmi do přírody. Přeji, ať se prstík co nejdřív zahojí. A táta zaslouží medaili, jak ro zvládl.

Helena řekl(a)...

Pro léčbu a prevenci opruzenin jsou vhodné bylinky. Pokud máte zahrádku, některé bylinky si můžete sama vypěstovat, třeba měsíček lékařský, ze kterého si můžete vyrobit mastičku na opruzeniny. Mast se dá připravit velice snadno – povaříte měsíčkové květy v tuku při 60°C na vodní lázni po dobu jedné hodiny, scedíte a necháte ztuhnout v připravených nádobkách.Opruzenina je vlastně dermatitida. Takže zkusit můžete mazat i levandulovým olejem, anebo čajovníkovým olejem.
Já si pořizuji čajovníkový olej v lékárně. Čajovníkový olej je dost ostrý, já myslím, že by jí pomohl i na ten prst. Dávala jsem si ho na ruku, když mi ji dokrvava pokousal pes a samozřejmě... Infikoval mi celou ruku. Než mi postižená ruka třikrát narostla, honem jsem ji potírala tímto olejíčkem. A k lékaři jsem tím pádem vůbec nemusela. Zkusila bych na ten zánět i obklad ze švédských kapek.Olej z čajovníku to ale asi nenahradí. Prostě jen potřete, musí se to nechat vstřebat a dobrý...

Anonymní řekl(a)...

Nádherný domeček, krásná zahrádka. Moc Vám přeju, aby se sen splnil a Vy s dětmi bydlela v domku. Taky to tak máme. Děti jsou na vesnici šťastnější než ve městě, tak to prostě je. Mikyna (s Leontýnkou, která už tolik let Ninušku sleduje. Jsou stejně staré...)

Zuz řekl(a)...

Tolko veci na jeden tyzden, to je nieco. To je fajn ze pises aj o veciach ktore by sa s priemernym dietatkom asi nestali(cela ta procedura od prechladnutia az po strhavanie nehtu, normalne by bolo dieta len prechladnute), co si nikto nevie predstavit a ty to vies popisat tak krasne.
Domcek je uplne idilicky, vypada ako z rozpravky a je tiez parada ze mas blizko rodicov, ktory ti mozu obcas pomoct bez zbytocneho casoveho zdrzania.
Este posledna poznamka trosku mimo clanok, v Mathiskovom pripade asi skutocne bolo to nocne vstavanie z liekov na EPI ako som si myslela, teraz mame nove, tie iste ale namiesto sirupu mame tablety ktore sa absorbuju postupne v bruchu a cez den mi pride viac pri zmysloch a v noci krasne spinka. Kiez by sa to aj tebe dokazalo nejak vyriesit(pisem dokazalo, ja som to neriesila, prisli sme k nasmu obvodakovi a on sa spital preco ma sirup, ci by Mathis zjedol tablety a dal mu ich vraj je to lepsie).
Zuzana

Anonymní řekl(a)...

Lucko, to jsou tedy lapálie.... Koukejte si ten domeček užívat i s nedostatky, které nabízí a užívat přednosti, které má již teď. A jak je všude psáno, k čemu inklinuješ, tam se stejně jednou v životě dostaneš. Vždyť kolikrát jsme si řekli - jé, to byl vždy můj sen... A život nás tam věšinou nasměroval. Stačí jít s ním v proudu, ne proti... Doufám, že ještě někdy Ninušku uvidím jako malou holku, když nám to tak nevychází. Jako dospělou už bych ji nepoznala :-)) Mějte se krásně a přeji mnoho krásných společných rodinných chvil na zahrádce či dvorečku domečku!!!!!! Andrea s Toničkou.

Anonymní řekl(a)...

S prstem jste udělali to nejlepší,co jste mohli - otrava krve postupuje tak rychle,že do jednoho či dvou dnů mohla hrozit amputace či smrt, s tím si člověk nesmí zahrávat. Otrava krve je prevít, na to teatree či bylinky opravdu nezaberou, jen zkrátí dobu,po kterou by se to ještě dalo léčit bez nějakého masivního zákroku - nedejbože.
Jste bojovníci -obdivuji vás a přeji vám dost sil i nadále!
Alena

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...