"Myslela jsem si, že budu učit svoji dceru o světě. Ukazuje se však, že musím učit svět o svojí dceři." (anonym)

6. ledna 2011

Můj prosinec 2010

Poslední měsíc v roce 2010.
Nelišil se nějak moc od těch předchozích, jen pár drobností bylo jiných - proběhly vánoční svátky včetně Štědrého dne, prožili jsme s našima poslední den v tomto roce, a jak se vyjádřila jedna maminčina známá, do nového roku jsme s mamkou přímo "vtančily" :o)

Ale postupně ...
Počátek prosince byl ve znamení Tondy, našeho anduláka, který se u nás rychle zabydlel, ba přímo domestikoval. Momentálně všechny členy naší domácnosti obšťastňuje tím, že si z našich hlav dělá přistávací plošinu. Mamince to jde docela na nervy, navíc jí ničí záclonu v obýváku, protože jak po ní leze, zobákem prokousává jednotlivá vlákna.

Mamka o něm říká, že je to sebevrah, protože jeho dost oblíbenou činností je hopkat za mnou po podlaze. Jenže mě nějakej Tonda na zemi nerozhází, musí ho naši (i mě) hlídat, abych ho nezašlápla.
Já mám k němu zvláštní vztah - na jednu stranu mě láká a na druhou mě rozčiluje. Pořád po mě sedá, okusuje mi oblečení a boty, Když po něm chci sáhnout, klove. Jednou se mi podařilo ho chytit zezadu, ten se panečku rozčiloval! Ale naši ho osvobodili a dokonce mi říkali, že to prý nesmím ... tak to je nějaký divný ... on může všechno a já nic?
Největší kámoš je s ním taťka, mamka už tolik ne, ačkoliv ho tatí nechtěl vůbec a maminka moc :o)

Co se týče mých zálib, nemění se - relaxuji a poskakuji na gauči, nechám si pouštět na ruce vodičku :o)

V prosinci jsme také stihly s mamkou navštívit Jiříka.
Pojedeme k němu i příští týden, protože bude slavit třetí narozeniny ... tak bude párty :o)

Já ráda a pořád lezu po gauči, Tonda zase po mě, jsme taková dvojka, která musí být pečlivě střežena.
Světýlka v okně mě taky lákaly, párkrát jsem s nimi mávala nad hlavou. Zaplať pánbůh, že jsou už pryč. Už mě za ně nebude nikdo peskovat!
U babičky na farmě se trochu z donucení procházím po sněhu, zimu moc nemusím, ale prý je to o poznání lepší než loni. To jsem prý nechtěla chodit vůbec! Hmmm ... to si nějak nepamatuju ...

Oslavili jsme i narozeniny strýčka Honzy, taťkova bráchy. Sjeli se k němu všichni jeho sourozenci, kteří tu v Čechách žijí (i se svými protějšky, samozřejmě), včetně nás. My to na štěstí neměli daleko, protože strejda bydlí v našem městě :o) Taky jsme si předem i popřáli k Vánocům, protože v ty dny měl každý z nich své soukromé akce.
Posted by Picasa
Doma se i nadále věnuju ráda koupání na sucho, jak to mamka ze srandy nazývá, občas vyrážím s mamkou do ulic na kočárku. To víte, pořádně zachumlaná!!!
Našla jsem si další kamarádku - Barušku, o které jsem už tady vyprávěla.
Ale ani táta se strejdou nelenili a vrhli se na uzení bůčků a jimi vyrobených klobás. Prý to bylo dobré ...
Vpravo dole na té horní fotce, tam jsme prý maminčina trojka :o)

Na dolní fotce můžete vidět, jak mě baví mučánkovat maminku a jak to Tonda rychle obkoukal, a když ji já tahám vesele za vlasy, on ji navíc vesele klove ... to je sranda!

Další oslavička ... koukám, že jsme z nich v tom prosinci skoro nevyšli, a to tu ještě jedna ani není zvěčněná, protože jsem na ní nebyla - šlo o oslavu narozenin strejdy Jožky, maminčina bratra. Vlastně dvě! Mamčin svátek jsme taky nefotili ... a tam jsem přitom byla!

Toto je ale oslavička narozenin maminčina bratránka Martina. U tety a u strejdy se máme vždycky moc dobře. Teta speciálně pro mě dělá vynikající vajíčkovou pomazánku, takže se tam mám královsky.
A ten pejsek, to je předčasný Ježíšek, kterého dostala bratránkova babička.

Podívejte se, kde všude a jak se dá relaxovat :o)
Doma na gauči, u babičky na křesílku, doma na žehlícím prkně :o), po koupání na dece při orofaciálce.
Posted by Picasa
Přišly Vánoce a s tím spojené návštěvy a požitky. O všem jsem tu už podrobně s mamčou informovala, takže to nebudu znova rozpitvávat :o)
Dudlíkový stromeček, taneček jako dárek, Štědrý večer, návštěva u tetičky, ušitá rohož k posteli, ... prostě parádní vzpomínky!

Maminka mi letos pořídila k saním ohrádku - opěrku, takže na nich už nemusím ležet jako loni. Taky že jsem na nich hned po přidělání (taťkou) vyrazila. Nebylo to špatný, ale kdyby k tomu bylo tak 20 nad nulou, bylo by to lepší.
Ale je fakt, že do krámu se mi lépe jede, než jde ... nevím však, jak mamce :o)

Tak se podívejte, jak je ten Anton voráchlej. Začal na stromku okusovat světýlka a dokonce mamce chtěl vyklofat klávesnici!

Tohleto je procházka s taťkou. Taťka to i fotil.
A chlubil se mamce, že jsem šla perfektně sama a hlavně tam, kam jsem měla - ke krámu, ten už byl zavřenej, ani jsem se prý moc nevztekala, kolem babičky po chodníku, on pořád tak 2 kroky za mnou a až u silnice mě vzal prý za ruku, aby mě něco nepřejelo. Tak taková jsem byla šikovná :o)
Posted by Picasa
Tak se mějte v tom novém roce dobře a na shledanou v lednovém vydání!

5 komentářů:

Amelie řekl(a)...

Nádherná reportáž.

Unknown řekl(a)...

Milá Lucie, Nino, tat'ko i Tondo,

přeji Vám krásný rok 2011 a doufám, že přinese samé pozitivní a radostné události.

Především zdravím do Tejna, kde ted'ka bydlí bráška s přítelkyní. (i já pocházím z Domažlicka, ale bydlím v Anglii).

Váš blog sleduji od rozhovoru s paní Makovcovou a od té doby se těším na každý nový záznam o 'začarované' Nině. Sama děti ještě nemám, ale dělala jsem pajdu, tak mě to zajímá :)

Taky píšu blog- o hubnutí, ale kam se hrabou nadbytečná kila :-S

Mějte se krásně a těším se na další záznam :)

Martina
http://takahubnu.blogspot.com

Žanys řekl(a)...

Tak na fotku "Maminčina trojka" jsem si musela kliknout víckrát. Ninuška tam vypadá v taťkovo obětí tak spokojeně, uvolněně, úplná symbióza. Výraz v očích a lehký úsměv by tam Nindě mohla závidět i Mona Lisa.

Pisarka řekl(a)...

Píšu zde poprvé, takže nejdřív srdečně zdravím do nového roku! Ninuška je pěkná slečna, u tanečních lekcí jsem se usmívala - chudák dědeček, takhle ho buzerovat :-)

Andrea řekl(a)...

Krásně napsáno! a zdokumentováno.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...