Konečně se dostávám k tomu, abych poreferovala o tom, že už je to skoro týden, co nám oplatila návštěvu
kočkopsí rodinka, a to skoro doslova, protože pro Kočičku, Pejska a maminku přijel tatík ... sice nešel nahoru, ale pod okny bytu s autem byl :o)
Myslím, že násvštěva se vyvedla, mamky
to probraly, děti si navařily rýži a fazole z Ninuščiných zásob (z chrastících lahviček od jogodrinku) a nakreslily Ninušce krásné obrázky na památku, dokonce i na procházku došlo ... sice v lehkém deštíku, ale na zdravém vzduchu :o)
Na závěr byli Verča s Kryštůfkem nuceni JEJICH mamkou uklidit Ninuščin pokojík. A to mě vlastně dostalo.
Zjistila jsem za prvé, že všechno se dá využít ke hře, že děti, pokud nejsou jako Nina, která si ničeho nevšímá, stihnou během hodiny, všechno rozebrat, vyzkoušet, nakreslit několik obrázků, ořezat si na ně pastelky, ohlídat, aby odřezky nespadly na zem, rozšroubovat flaštičky od jogodrinků (což bylo asi největší překvapení pro mě, jako že je to vůbec napadlo! ... ale bylo by vlastně divný, kdyby je to nenapadlo, když to tak různě chrastí, že? Já jsem prostě fakt úplně mimo!), ve kterých byly fazole, rýže a kaštany. Z nich vařily asi večeři, použily odrážedlo, míče všeho druhu, stavebnice, puzzle ... a já jen zírala! Tak TAKHLE to vypadá, když jsou děti zdravé! Tak takhle úžasné to je!?
A za druhé bylo skvělé, že opravdu uklízely a ani neprotestovaly (Evi, je vidět, že jsou zvyklí!!! :o)
Po odchodu jsem zjistila, že dětský úklid = vše ze země zvedneme nahoru a je to :o)
Což mi přijde jako úžasná logika a navíc je jasné, že něvěděly, kam co patří. Ale ořezávátko uložené na radiátoru mě dojalo natolik, že se mi vehnaly slzy do očí!
Evo, máš perfektní děti, doufám, že chápeš, že to nahoře není stížnost, ale naopak opravdový obdiv!
