Knihy, které čtu v poslední době

Kniha lékaře Jana Hnízdila Mým marodům velmi čtivě a vtipně vypovídá o stavu současného zdravotnictví (nejen) u nás.
Autor píše o tom, jak se ve zdravotnictví plýtvá, o problémech plynoucích z úzkého zaměření medicíny na chorobu a z ignorování celostního, komplexního přístupu k člověku ve zdraví i nemoci, o tom, že dobrý lékař musí mít nejen znalosti lidského těla, ale také intuici, jenže  moderní technika v lékaři vyvolává dojem, že je díky ní vševědoucí a jeho intuice zakrněla; všemožné přístroje vlastně "amputují" jeho přirozené schopnosti, aniž by je dokázaly nahradit.

Autor v současné době pracuje v Centru komplexní péče v Dobřichovicích u Prahy, kde se věnuje komplexní, psychosomatické medicíně. Kniha je souborem jeho fejetonů, sloupků a glos, v nichž se vyjadřuje k úskalím lékařské profese i k aktuálnímu dění nejen ve zdravotnictví.

"Lékař je člověk, který podává léky, o nichž ví jen velmi málo, k léčbě nemocí, o nichž ví ještě méně, lidem, o nichž neví vůbec nic." 
                                                                                                                                                 Voltaire 


O knize lékařky Vladimíry Strnadelové a Jana Zerzána Radost ze zdravých dětí jsem tady už referovala mnohokrát.
Kniha nabízí preventivní i léčebnou stravu pro celou rodinu. Najdete zde kapitoly věnované výživovým omylům naší společnosti, stravě kojících maminek, stravě v kojeneckém věku, specifikům stravy dětského věku, přírodním léčebným postupům při běžných nemocech.
Najdete zde také bohatou receptovou přílohu a vysvětlení významu jdnotlivých složek potravin pro zdraví z hlediska moderní medicíny, historie, ale i z hlediska energií jin a jang, tedy z hlediska harmonie těchto energií, které ovliňují naše zdraví.

Ke knize je také přiloženo DVD, kde autoři předvádějí, jak správně vařit některé z jejich receptů.

Vladimíra Strnadelová, původně neuroložka, se postupně začala zabývat alternativní medicínou - studovala akupunkturu, homeopatii, čínskou medicínu u nás i na nejrůznějších světových pracovištích. Od roku 1993 se výhradně věnuje přírodní medicíně a má svou soukromou lékařskou ordinaci v rámci Institutu přírodní medicíny v Praze.

Spolu se svým přítelem, nyní již manželem Janem Zerzánem, se zabývají dietologií, kterou studovali na stážích v zahraničí, a své poznatky i osobní zkušenosti uplatňují při své praxi v ordinaci přírodní medicíny.
Jan Zerzán se k dietologii a přírodní medicíně dostal díky svému vlastnímu onkologickému onemocnění před 30 lety. Aplikací změny stravy a životního stylu u sebe a své rodiny došlo k vyléčení nejen jeho problému, ale i k vyléčení jeho dětí, které měly imunitní problémy jako alergie, astma a atopický ekzém.

Autoři této knihy pořádají mnoho přednášek a pobytových kurzů (i vaření) pro jednostlivce i celé rodiny po celé České republice.


Kniha Svlékl jsem bílý plášť od lékaře "od nás z Klatov" Tomáše Lebenharta mě velmi zaujala.
Nejen proto, že ordinuje za humny od nás, ale hlavně proto, že poskytuje mnoho pro mě velmi zajímavých informací o tom, proč pan doktor svlékl bílý plášť, o postupech jeho práce na poli alternativní medicíny, o tom, jak se sám pral s tím, že skončí s klasickou lékařskou praxí a bude se věnovat jinému způsobu léčení.

On sám ve své léčbě spojuje ayurvédu (staroindický léčebný systém) s homeopatií, s přírodní léčbou i čínskou medicínou, ale přitom neopomíjí ani nejmodernější trendy klasické medicíny.
O zdraví člověka uvažuje jako o výslednici harmonického chování k sobě i k okolí, kdy velmi důležitou složkou je samozřejmě, jak jinak, strava a její kvalita. Dr. Lebenhart není žádný makrobiotik, ale přesto mnoho jeho doporučení je v zásadním rozporu s výživou dnešního západního světa, konkrétně stravování v naší zemi hodnotí jako tragické :o)


Michio Kushi je jedním z nejvýznačnějších průkopníků makrobiotického životního stylu a alternativní medicíny, která život člověka vidí a léčí jako souhrn energií a vibrací a snaží se docíli souladu v jeho energetickém systému.
Potraviny neobsahují pouze chemické složky - aminokyseliny, vitamíny a minerály, jsou i zdrojem určitého typu energie.
V Makrobiotické domácí lékárně se dozvíte, jak lze tuto energii využít k léčeí různých chorob a zmírňování jejich příznaků.

Kniha Potraviny lék náš vezdejší - makrobiotická domácí lékárna vychází v překladu Jarmily Průchové, přední české propagátorky makrobiotického způsobu života a autorky úspěšných publikací, jako např. Příroda se nemýlí a Rizika léčivých bylin.

Kniha je zajímavá, věnuje se jak různým typům potravin a jejich účinkům na lidské zdraví, tak různým chorobám a zdravotním problémům a doporučením, co na to :o) Najdete v ní tedy mnoho typů zábalů, obkladů a náplastí, léčivých čajů, šťáv, roztoků, koupelí a mnoho dalšího.


Kniha Zbytečné choroby od výše zmiňované autorky Jarmily Průchové je velmi zajímavá, samozřejmě jen pro ty, kteří aspoň trochu věří, že stravou, potažmo energiemi v potravinách, se dá ovlivnit zdraví, že znašich současných stravovacích zvyklostí si zaděláváme na spoustu zdravotních problémů.

V knize můžeme pochopit, jak je důležité poznat principy obou energjí (jin, jang) ovládající Vesmír, tedy i nás. Podle nich je možné všemu destruktivnímu předcházet, nebo vše včas řešit. Hlavně - všemu porozumět. "Už i jen to je prvním krokem k životu, bohatému i bez bohatství na bankovním kontě nebo v knize na Katastrálním úřadě."

Kniha se věnuje konkrétním nejčastějším nemocem u nás, včetně Alzheimra, artrózy, astmatu, angíny, chrápání, epilepsie, hluchoty, únavy, deprese, kašle, pálení žáhy, revmatoidní artritidy, rakoviny, zánětu horních cest dýchacích, zánětu středního ucha a mnohým dalším onemocněním, se kterými se téměř denně setkáváme a myslíme si, že jsou nutnou součástí našeho života.
    

O knize Pravda o mléce od Jarmily Průchové jsem tady už podrobně informovala, takže se nebudu opakovat.

Každopádně pro mě osobně už mléko (a výrobky z něj) není potravina vhodná pro člověka. S cukrem ho považuji za tzv. bílý jed a vyhýbám se mu jako čert kříži.
Výjimečně si na návštěvě dám mléko do kafe nebo cara, ale jinak fakt ne ... a je mi líp!

Také čtu stále Čínskou studii, ale o ní jsem už také informovala a dokument Raději vidličky než nože (v komentářích pod videem je místo, kde si ho můžete stáhnout) vlastně kopíruje obsah studie, takže myslím, že prozatím nemusím informovat více. Možná, až někdy bude více času, některé pro mě nejvíc zajímavé věci trochu rozeberu :o)